Jan Mühlfeit: Krize je pro firmy i stát jedinečnou šancí na změny
Vládním protikrizovým opatřením nedůvěřuje 77 procent Čechů. Vyplývá to z průzkumu, který společnost Ipsos Tambor zpracovala pro dnešní ekonomické fórum Zlatá koruna. V době turbulentních diskusí o podobě úsporného balíčku, který má státnímu rozpočtu ušetřit 70 miliard korun, se na něj sjely desítky předních českých ekonomů i dalších odborníků z různých oborů.
Jeden z pozvaných expertů - Jan Mühlfeit - bývalý ředitel českého Microsoftu, který nyní má funkci Chairman Europe, což znamená, že reprezentuje firmu Microsoft ve vztahu k vládám jednotlivých evropských zemí, klíčovým evropským institucím, největším firemním zákazníkům a obchodním partnerům, poskytl na fóru rozhovor Rádiu Česko.
Jak si vysvětlujete malou důvěru Čechů v Janotův úsporný balíček?
Na jednu stranu to chápu, jakákoliv negativní snaha v životě lidí je přijímána špatně. Na druhé straně si musíme uvědomit, že jsme otevřená ekonomika, díky globalizaci a otevřenosti se nám dařilo velmi dobře. Pokud se nyní k těm opatřením nepřistoupí, naše děti mohou platit daně 60-70 procent. Čili - jakkoliv je to bolestné, podle mne je to podmínka nutná, nikoliv však postačující pro další pozitivní vývoj v ČR.
O tom, zda nynější krize může mít i pozitivní dopady, hovořila na fóru Zlatá koruna redaktorka Naďa Bělovská s Janem Mühlfeitem - bývalým ředitelem českého Microsoftu, který nyní má funkci Chairman Europe
Takže balíček jednoznačně podporujete tak, jak je připraven?
Ano, přestože se mne dotkne možná úplně nejvíc. Je třeba ale pracovat i na dlouhodobých prioritách konkurenceschopnosti této země, jako je kvalita státní správy, infrastruktury, zdravotnictví, školství, podnikatelského prostoru.
Pokud se balíček schválí, nakolik ovlivní podnikatelský sektor?
Určitě v tom, že státní správa nebude tolik utrácet, bude méně zakázek, bude také zvýšeno DPH. Ale přesto to berme, že je to nutné proto, aby se tato země dlouhodobě rozvíjela pozitivním směrem.
Vy působíte v sektoru IT, který dlouhodobě výrazně roste, Jak silně na tento obor dopadla hospodářská krize?
Sektor IT není imunní, na druhé straně jsme velmi optimističtí, protože mandatorní výdaje jsou ve všech zemích EU velmi vysoké , a to nutně povede k reformám - zdravotní, sociální, penzijní. A všude tam jsou potřeba IT technologie a mohou výrazně ušetřit peníze v rozpočtech tak, aby ty země mohly dlouhodobě investovat právě do konkurenceschopnosti.
Které evropské země podle Vás dokázaly nejlépe vyrovnat s krizí?
Německo, jako silná exportní ekonomika, mělo jakýsi finanční polštář, takže se s krizí dokázalo poměrně dobře vyrovnat. Pak určitě Finsko a severské země, i když je tam vyšší nezaměstnanost a propad HDP. Nicméně stále investují do inovací, do přeškolování zaměstnanců, do zvyšování jejich dovedností.
Hlavním tématem dnešního fóra je otázka, do jaké míry může být krize šancí na změnu. Co všechno si mohou podniky z krize odnést a čemu se mohly v posledních měsících naučit?
Krize je jedinečnou šancí. Na jedné straně zmenšuje trh, na druhé straně nutí podniky a stát se chovat efektivně. Jako příklad - po rozpadu Sovětského svazu se ocitlo v obrovské krizi Finsko. Dostalo se z ní velmi rychle, protože investovalo do inovací a školství a dnes je zemí s vysokou konkurenceschopností, s jedním z nejlepších systémů školství na světě a s vysokým inovačním potenciálem. Je k tomu ale potřeba i odvahy politiků - je potřeba mít odvahu k administraci bolesti.
Přinesla krize úspory, k nimž se firmy předtím nemohly odhodlat?
Určitě ano, ale nejdůležitější je, jak investujete do lidí. Konkurenceschopnost v budoucnu bude zejména o využití lidského potenciálu. Jsem zastáncem dánského systému - když lidé ztratí práci, musí se okamžitě přeškolit na novou profesi a nastoupit na nové místo. A to je cesta pro celou Evropu.
Diskusi na fóru Zlatá koruna můžete sledovat i on-line na tomto webu.
