ODS chce výši deficitu pojistit "finanční ústavou"
Občanští demokraté mají připraven ústavní zákon, který má do budoucna vlády nutit k tomu, aby předkládaly rozpočet s maximálně tříprocentním deficitem. ODS s tímto návrhem půjde do voleb a po nich se ho pokusí prosadit i ve sněmovně.
"Předkládat ho před volbami je nesmysl, sněmovna je naprosto nefunkční. Je to ale věc, se kterou půjdeme do voleb, věc, kterou budeme chtít realizovat po volbách," řekl Rádiu Česku Mirek Topolánek.
Návrh, který ODS označuje za "finanční ústavu", počítá s tím, by vláda nesměla třikrát za sebou předložit rozpočet se schodkem vyšším než tři procenta HDP. Pokud by takový rozpočet předložila podruhé, musela by s ním spojit žádost o důvěru. A vyšší než tříprocentní schodek by poslanci museli vždy schválit nadpoloviční většinou všech poslanců. Nyní stačí prostá většina přítomných poslanců.
O "finanční ústavě", kterou navrhuje ODS, mluvil na Rádiu Česko Pavel Mertlík, hlavní ekonom Raiffeisenbank a někdejší ministr financí.
"Jde o zákon o rozpočtové kázni a odpovědnosti, který by formou ústavního zákona zakotvoval principy rozpočtové kázně. Ty jsou v podstatě tři. Rozpočty musí dlouhodobě směřovat k vyrovnanosti, státní dluh musí být dlouhodobě ufinancovatelný a daňové sazby dlouhodobě predikovatelné. Dále zavádíme i mechanismy, které rozpočtovou kázeň vynucují a dáváme motivace a sankce, když rozpočtová kázeň není dodržována," vysvětluje finanční expert ODS Martin Kocourek.
Změna jednacího řádu sněmovny by byla nutná
Finanční ústava by vyžadovala například i změnu jednacího řádu poslanecké sněmovny či zákona o státním rozpočtu. Na tom, aby stát dobře hospodařil, by byli zainteresovaní i členové vlády a poslanci. Pokud by stát hospodařil dobře, měli by nárok na růst platu, pokud by byl deficit příliš vysoký, plat by se jim automaticky snižoval.
"Pokud budu hlasovat pro rozpočet, který bude mít při určitém růstu čtyřprocentní deficit, musím se připravit na to, že když to tak skutečně dopadne, půjdu příští rok s platem dolů. Nebo se budu snažit o to, aby to bylo lepší a pak bych s platem nešel dolů tolik, nebo bych si dokonce mohl přilepšit," řekl Rádiu Česko Kocourek.
Ekonomický expert ČSSD a europoslanec Jiří Havel podobný zákon považuje za nesmysl. "Je to klasický naivismus, který poprvé zazněl někdy v 80. letech ve Spojených státech a ODS ho navrhovala už před deseti lety. Vždycky můžete předložit rozpočet pod tři procenta, že to dopadne jinak, to je přece fuk. Vždyť Miroslav Kalousek předložil rozpočet se schodkem 39 miliard koruna a výsledek bude 139 nebo 179 miliard, papír snese všechno. To neřeší vůbec nic," říká sociální demokrat Jiří Havel.
Předseda ODS Mirek Topolánek je ale o potřebnosti finanční ústavy přesvědčen. "Všichni se tomu trochu usmívají, ale je evidentní, že něco podobného je potřeba. Vždyť v roce 2003 jsme byli schopni udělat při docela slušném růstu dělat stomiliardové deficity a nezaměstnanost byla 9,1 procenta," argumentuje Topolánek.
