Bezedná státní maturita

Odkládání státních maturit stojí každý měsíc daňové poplatníky 2,5 miliónu korun. Přesto jejich start poslanci za poslední tři roky zbrzdili už dvakrát. Naposledy na začátku tohoto měsíce. Proč u nás tak dlouho trvá zavedení jednotné maturitní zkoušky? A potřebujeme vůbec, aby středoškoláci dostávali jednotný maturitní diplom?

V polovině června protestovalo v Praze sedm tisíc studentů proti zavedení státních maturit. Nelíbilo se jim, že by měly být spuštěny už v příštím roce. Poslanci nakonec vyšli studentům vstříc a jednotné maturity odložili až na rok 2011. Pokud návrh podpoří i senátoři a podepíše prezident, letošní maturanti mohou zůstat v klidu.

Co se studentům na státních zkouškách konkrétně nelíbí? Na to jsme se zeptali na pražském Gymnáziu Na Vítězné pláni. "Státní maturitu bych určitě nechtěla, protože o tom nic nevíme. Když jsme nastoupili na tento gympl, tak jsme nevěděli o tom, že budeme muset maturovat buď ze dvou jazyků, nebo z jazyka a matematiky. Nejsme připraveni absolvovat takovou zkoušku. Nevím, jak bych to vyřešila," vysvětlila jedna z místních studentek.

Zkouška z dospělosti se nově skládá ze dvou povinných předmětů - češtiny a matematiky nebo cizího jazyka. Později už budou povinné předměty tři - čeština, cizí jazyk a výběr mezi matematikou, společensko-vědním základem nebo informatikou.

Jak se na jednotnou maturitní zkoušku dívají učitelé? "Pochybnosti zůstávají, protože náš školský systém je velice rozrůzněný - počínaje gymnázii a konče učňovským školstvím. Nejsem si proto jista, jestli se dá nasadit jednotná maturita," řekla češtinářka z Gymnázia Na Vítězné pláni Marie Šponarová.

Státní maturita není v Evropě výjimkou. Má ji například Polsko nebo Slovensko. České ministerstvo školství si od zavedení jednotné zkoušky slibuje, že bude jasné, jakou váhu má středoškolský diplom. Doposud totiž u nás neexistuje srovnání, jaké znalosti má gymnazista nebo učeň. Navíc má jednotná zkouška napříště prověřovat spíše studentovu schopnost uvažovat než jeho nabiflované znalosti.

Podle učitele Lukáše Mathé z Gymnázia Na Vítězné pláni to ovšem není úplně správná cesta. "České školství neodpovídá tomu, jak jsou státní maturity postaveny. Státní maturita je nastavena na jakési kompetence, ale pro mě je vždy důležitá spíš informace, protože student si neodnáší pouze diplom, ale především znalosti," vysvětlil.

Studenti by si měli u jednotné státní maturity zvolit ze dvou úrovní obtížnosti. Těžší verze má být vstupenkou na univerzity. Není však jisté, jak budou vysoké školy k maturitám přihlížet. Odbornice na vzdělávání Jana Straková je navíc přesvědčena, že české školství teď jednotné testování nepotřebuje, protože vzdělávací systém trpí řadou daleko závažnějších problémů, které je nutné řešit přednostně.

"Máme podfinancované základní školství, roste nemotivovanost učitelů na základních školách. Všichni si stěžují, že roste nezájem žáků o školu, že rostou kázeňské problémy. Také se zvyšují rozdíly ve výsledcích žáků na úrovni základní školy," přiblížila.

Učitelé se však shodují, že by se start jednotné maturity neměl odkládat. Doposud její přípravy spolykaly 350 miliónů korun. Samotný start projektu pak přijde na dalších zhruba půl miliardu korun a každý rok má jít na jeho provoz okolo 200 miliónů.

I to je podle ředitele Gymnázia Na Vítězné pláni Jaroslava Mervínského důvod, proč už jednotné maturity dále neodkládat. "Když už se do toho prostředky vložily, tak by se to mělo udělat. Pokud jednotné maturity budeme odkládat, budou narůstat náklady a vyhodíme peníze, které do nich byly vložené," dodal.

Každou chvíli změna

Ještě stále nefungující státní maturity už stály daňové poplatníky hodně přes čtvrt miliardy korun. Křeslem za ně zaplatilo i šest ředitelů Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání - úřadu, který pro ministerstvo maturity připravuje. Jeho aktuálním šéfem je už jednou vyhozený Pavel Zelený.

Jedním z mnoha důvodů, proč byl na začátku roku z úřadu propuštěn, bylo podle tehdejšího ministra školství Ondřeje Lišky chybně provedené výběrové řízení na dodavatele počítačové techniky pro školy. Právě tahle podivná zakázka mohla podle Lišky resort připravit o stovky miliónů korun. A není to všechno, co může při přípravě státních maturit vyvolávat určité znepokojení.

Dalo by se nadneseně říct, že přípravy státních maturit se mění skoro ze dne na den. Záleží na tom, kdo je zrovna ministrem školství a koho si dosadí do státní organizace Cermat, která jednotné zkoušky připravuje. Za poslední rok se zde vystřídali dva ředitelé. Pavla Zeleného odvolal letos v lednu exministr Ondřej Liška.

"Audit, který jsem si nechal zpracovat na státní maturity připravené Cermatem pod vedením ředitele Zeleného, ukázal významná rizika. Vzhledem k tomu, že ředitel Zelený odmítl výsledky auditu, rozhodl jsem se nahradit ho někým, kdo dodrží časový harmonogram i finanční rozpočet pro projekt státních maturit," vzpomíná bývalý ministr školství Ondřej Liška.

Podle plánu měly být všechny střední školy vybaveny počítači a skenery na zpracování maturitních testů. Liška ovšem na základě auditu změnil plán. Zeleného odvolal a na jeho místo dosadil Martina Macha. Ten zrušil výběrová řízení na dodavatele techniky a vypsal nová, tentokrát na dopravce. Podle nové úvahy se totiž maturitní testy měly bezpečnostními auty svážet ze škol ke zpracování do centra.

"Nejnákladnější částí bylo vybavení všech škol velmi drahou a sofistikovanou technikou. Ukázalo se, že finanční prostředky, které mělo ministerstvo školství k dispozici, nemohou tento model pokrýt. Proto jsme byli nuceni uvažovat o jiném, který bude stejně bezpečný, ovšem méně finančně náročný," vysvětlil bývalý ministr.

Navíc mu vadilo, že do výběrových řízení na dodávky počítačové techniky se přihlásil vždy pouze jediný zájemce. V jednom případě dokonce nabízel služby za dvakrát vyšší cenu, než si ministerstvo stanovilo. Šlo o společnost IBM, jejíž hlavním servisním partnerem je v Česku firma AutoCont.

S tou má přitom resort školství neblahé zkušenosti. Před sedmi lety se totiž podílela na velmi problémovém projektu Internet do škol, v jehož rámci ministerstvo nehospodárně utratilo více než tři čtvrtě miliardy korun. Exministr Liška se prý chtěl podobným problémům vyhnout.

"Ve chvíli, kdy byl přihlášen pouze jediný dodavatel, jsem řekl, že to není férová soutěž. Výběrové řízení bylo Cermatem zpracováno tak, že vylučovalo jiné hráče, protože tak velkou centrální dodávku může zrealizovat pouze opravdu velká firma," vysvětlil.

Současná ministryně školství Miroslava Kopicová však odvolaného Pavla Zeleného do funkce šéfa státní organizace Cermat vrátila, protože s jeho prací byla spokojena. Zelený se teď hájí, že na výběrovém řízení, které vyhrála firma IBM, nic podivného nebylo.

"Mezi kritérii nebylo, jestli se dodavatel nebo jeho subdodavatel zúčastňuje projektu Internet do škol. Pokud to tak pan ministr chtěl, měl to uvést do požadavků. Je to zpětná diskriminace. Je to fakt neuvěřitelné," řekl Zelený, který má teď ministryni školství znovu navrhnout modely zpracování státních maturit. Jedním z nich bude opět vybavení škol skenery a počítači.

Firma IBM nechtěla komentovat, jestli se do nového výběrového řízení znovu přihlásí. Navíc se nám podařilo zjistit, že Pavel Zelený je podle obchodního rejstříku od roku 2006 jednatelem firmy Bait.cz, která školám nabízí počítačové vybavení, interaktivní tabule, dataprojektory nebo notebooky.

Jeho podnikání v oblasti počítačových technologií, které nám sám Zelený potvrdil, je tak přinejmenším zajímavé. Jako staronový šéf Cermatu může Zelený pro takové dodavatele vypisovat výběrová řízení, jejichž vítězové se mohou těšit na nemalé sumy z kapes daňových poplatníků.

Šéf Cermatu možná porušuje zákon

Šéf ministerstvem řízené organizace Cermat, tedy kromě toho, že vede organizaci jednotné maturitní zkoušky, také sám podniká. Jeho firma Bait.cz prodává školám počítačové vybavení. Podle názoru právníka Václava Vlka, který se specializuje na obchodní právo, není podnikání Pavla Zeleného příliš v souladu se zákonem.

"Pan Zelený jako vedoucí organizační složky státu, respektive příspěvkové organizace, nepochybně porušuje zákon o střetu zájmů, když je současně jednatelem společnosti, kterou vlastní. Zákon výslovně zakazuje účast ve statutárních orgánech. To znamená, že nezáleží na tom, jestli pan Zelený má konkrétní konflikt zájmů, jestli mezi příspěvkovou organizací a firmou, kterou vlastní, probíhají nějaké obchody. Zákon zakazuje, aby vykonával takovou podnikatelskou činnost. Zaměstnává ho stát, platí ho stát, je veřejný funkcionář na přesně vymezené pozici," vysvětlil právník.

Pavel Zelený je podle obchodního rejstříku jednatelem firmy Bait.cz od 5. ledna 2006. "Když jsem se ho ptala, tak to suše komentoval slovy, že to není žádný problém, protože Cermat je příspěvková organizace, takže sám může podnikat a může mít tuto firmu. Argumentoval tím, že nepodniká, je jenom majitelem a firmu předal společníkovi, takže se v soukromém byznysu neangažuje," uvedla reportérka Petra Benešová.

Nastínila zároveň morální hledisko případu. Firma Bait.cz dodává počítačovou techniku a ministerská organizace Cermat ve výběrových řízeních rozhoduje o firmách, které počítačovou techniku dodávají, vysvětlila možný střet zájmů reportérka.

Ministryně školství Miroslava Kopicová původně nechtěla podnikání Pavla Zeleného komentovat. Nakonec připustila, že o jeho firmě ví. "Řekla, že mají spolu dohodu, že po dobu jeho působení v Cermatu se vzdá své podnikatelské činnosti a že si nechá právníky prověřit, zda je to v pořádku," upřesnila Petra Benešová.

Na turisty z daleka čekají v těšínských Beskydech nesnáze. Mapy jsou jim totiž k ničemu. Klub českých turistů změnil směr jedné ze značek, ale nové mapy ještě nevydal. Správci horské chaty Skalka už došla trpělivost. Stěžuje si, že takové změny mu zásadně komplikují podnikání ve výšce jednoho tisíce metrů nad mořem. Nalaďte si v pátek 25. září Radiožurnál po 14. hodině.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.