Barmská disidentka Su Ťij vítá plán USA jednat s juntou
Spojené státy chtějí jednat s barmskou juntou, opozice s tím souhlasí. Podle vězněné nositelky Nobelovy ceny míru Su Ťij by ale Washington měl rozhovory vést jak s vládou, tak s opozicí.
O rozhodnutí Spojených států obnovit dialog s juntou informovala zástupce Národní ligy pro demokracii americká ambasáda v Rangúnu.
Nabídka k dialogu přichází v době druhého výročí takzvané šafránové revoluce, kterou barmští vojáci krvavě potlačili a neváhali střílet ani do buddhistických mnichů.
Su Ťij s rozhovory mezi USA a Barmou souhlasí, potvrdil mluvčí Národní ligy pro demokracii. Jak ale dodal, podle opoziční vůdkyně by měl Washington jednat nejen s představiteli junty, ale i zástupci demokratických sil.
Ochotu usednout s vojenskou juntou za jednací stůl vyjádřila šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová, podle které však zůstanou v platnosti i sankce vůči barmskému režimu.
Spojené státy uvalily sankce na Barmu poprvé v roce 1988 poté, co barmská armáda pozabíjela na tři tisíce prodemokratických aktivistů a jejich stoupenců.
Cíle americké administrativy se nemění
Jak připomněl ve vysílání Rádia Česko barmanista Jan Bečka z Orientálního ústavu Akademie věd, vojenský režim v Barmě má zájem na normalizaci styků se Spojenými státy, a to jak z důvodů ekonomických, tak politických.
"Ekonomické důvody jsou jasné, protože Spojené státy uplatňují vůči režimu dosud nejtvrdší sankce ze všech států světa. Podle zákona z roku 2003 je veškerý dovoz z Barmy do USA zastaven, což poškozuje zejména místní textilní průmysl. Má to i velký význam politický, protože kdyby se dosáhlo jisté normalizace, byl by to také signál pro ostatní státy," uvedl Bečka.
Zdůraznil ale, že cíle americké administrativy se nemění a tamní režim nemůže očekávat jejich revizi. "Smyslem změny je, že sankce samy o sobě se neukázaly jako účinné, kdežto kombinací těchto dvou prostředků doufá americká diplomacie, že dosáhne určitých změn v Barmě. Cíle, které si Američané stavěli, zůstávají stejné - podpora domácí demokratické opozice, propuštění politických vězňů a zahájení smysluplného dialogu mezi opozicí a vojenskou vládou," vysvětlil Bečka.