Barmská disidentka Su Ťij vítá plán USA jednat s juntou

Spojené státy chtějí jednat s barmskou juntou, opozice s tím souhlasí. Podle vězněné nositelky Nobelovy ceny míru Su Ťij by ale Washington měl rozhovory vést jak s vládou, tak s opozicí.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Barmská disidentka Su Ťij

Barmská disidentka Su Ťij | Foto: AFP

O rozhodnutí Spojených států obnovit dialog s juntou informovala zástupce Národní ligy pro demokracii americká ambasáda v Rangúnu.

Nabídka k dialogu přichází v době druhého výročí takzvané šafránové revoluce, kterou barmští vojáci krvavě potlačili a neváhali střílet ani do buddhistických mnichů.

Přehrát

00:00 / 00:00

Rozhovor s barmanistou Janem Bečkou z Orientálního ústavu Akademie věd

Su Ťij s rozhovory mezi USA a Barmou souhlasí, potvrdil mluvčí Národní ligy pro demokracii. Jak ale dodal, podle opoziční vůdkyně by měl Washington jednat nejen s představiteli junty, ale i zástupci demokratických sil.

Ochotu usednout s vojenskou juntou za jednací stůl vyjádřila šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová, podle které však zůstanou v platnosti i sankce vůči barmskému režimu.

Spojené státy uvalily sankce na Barmu poprvé v roce 1988 poté, co barmská armáda pozabíjela na tři tisíce prodemokratických aktivistů a jejich stoupenců.

Cíle americké administrativy se nemění

Jak připomněl ve vysílání Rádia Česko barmanista Jan Bečka z Orientálního ústavu Akademie věd, vojenský režim v Barmě má zájem na normalizaci styků se Spojenými státy, a to jak z důvodů ekonomických, tak politických.

"Ekonomické důvody jsou jasné, protože Spojené státy uplatňují vůči režimu dosud nejtvrdší sankce ze všech států světa. Podle zákona z roku 2003 je veškerý dovoz z Barmy do USA zastaven, což poškozuje zejména místní textilní průmysl. Má to i velký význam politický, protože kdyby se dosáhlo jisté normalizace, byl by to také signál pro ostatní státy," uvedl Bečka.

Zdůraznil ale, že cíle americké administrativy se nemění a tamní režim nemůže očekávat jejich revizi. "Smyslem změny je, že sankce samy o sobě se neukázaly jako účinné, kdežto kombinací těchto dvou prostředků doufá americká diplomacie, že dosáhne určitých změn v Barmě. Cíle, které si Američané stavěli, zůstávají stejné - podpora domácí demokratické opozice, propuštění politických vězňů a zahájení smysluplného dialogu mezi opozicí a vojenskou vládou," vysvětlil Bečka.

Robert Mikoláš, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme