Problémy s alimenty zaměstnávají politiky i soudy

Bude stát platit náhradní výživné? Návrh sociálně demokratické poslankyně Anny Čurdové počítá s tím, že by výživné, které nehradí na dítě rodič, platil stát. Poslanci návrh proberou v prvním čtení na své říjnové schůzi.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Peníze. Ilustrační foto.

Peníze. Ilustrační foto. | Foto: Tomáš Adamec

Náhradní výživné, které by platil stát, má podle návrhu činit 700, nebo 840 korun, tedy polovinu řádných alimentů. Socialisté uvádějí, že stát by platil asi na 40 tisíc dětí. S alimenty je spojená řada dalších problémů, nejde jen o neplatiče, ale také o to, jak určit jejich výši.

Jednou z častých výtek vůči české justici je to, že je nepředvídatelná. Případ alimentů to pěkně ilustruje. Rodiče dítěte se totiž většinou nejsou schopni domluvit na tom, kolik se na dítě bude platit. A tak o výši výživného často rozhoduje soudce.

Výše alimentů se tím pádem odvíjí od schopností advokátů a od místa, kde se rodiče soudí. Další problém je to, že tyto spory rozhodují okresní soudy, tedy často mladí soudci, kteří ještě nemají dostatek zkušeností. A výsledek? Každý soud rozhoduje jinak.

Pravidla by měl určit Nejvyšší soud

Tomu by do budoucna ráda předešla ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová, která se v těchto dnech hodlá obrátit na Nejvyšší soud s žádostí o stanovisko k vytvoření pravidel pro rozhodování o určování výše výživného.

Sjednocování judikatury patří právě do náplně práce Nejvyššího soudu. Než k tomu ale dojde, mohly by soudcům pomoci orientační tabulky, které by výši alimentů alespoň přibližně určily. Jenže soudci je spíše odmítají.

"Já si myslím, že tabulky pro stanovení výše výživného nejsou potřeba. A to z toho důvodu, že každý ten případ je natolik odlišný, že se dá těžko ,nacpat' do nějakých tabulek. Vždycky je potřeba vycházet z příjmů rodičů, z potřeb dítěte, z potřeb i rodičů, protože i ty se mohou velmi lišit. Takže ,nacpat' lidský život nebo lidské potřeby do tabulek podle mého lze opravdu jen stěží," říká prezident Soudcovské unie Tomáš Lichovník.

Přehrát

00:00 / 00:00

Téma alimentů mapuje redaktorka Rádia Česko Magdaléna Trusinová

Prezident Soudcovské unie, který se jako soudce rodinným právem také zabývá, uvedl, že při určování výše výživného největší problém představuje zjistit, jaké skutečné příjmy má budoucí plátce alimentů. Zvláště pokud nejde o zaměstnance, ale třeba o podnikatele. I pro tyto případy existuje řešení.

"Pokud nejsme schopni zjistit výši příjmů některého z rodičů, pak si nejčastěji pomáháme buď nějakým hypotetickým příjmem, kolik by ten rodič asi mohl dosahovat při svém vzdělání, při situaci na trhu práce. A dále také si pomáháme těmi potřebami dítěte, čili musíme vycházet z toho: ,Je to dítě tak a tak staré a jeho potřeby jsou minimálně takovéto'. Takže tato dvě hlediska," vysvětluje Tomáš Lichovník.

Zastánci toho, aby výživné alespoň částečně určovaly tabulky, ale podotýkají, že jedna z výhod by byla, že by měli rodiče určitou představu o tom, v jaké výši se alimenty v jejich případě budou pohybovat. A tak by se možná byli schopni snáze domluvit sami, bez advokátů a bez soudce.

Za neplacení alimentů přísnější postihy

Další problém, kterého jsme se už dotkli, je neplacení alimentů. To představuje 85 procent všech trestných činů spáchaných proti rodině, dětem a mládeži. To by měla vyřešit novela trestního zákoníku, která začne platit od ledna 2010 a která počítá se zpřísněnými postihy za neplacení alimentů.

"Je to poměrně výrazná změna. Zůstává sice zachována ta skutková podstata, která znamená, že trestný bude ten, kdo neplní vyživovací povinnost, která mu byla uložena, ale základní změnou je to, že zákon stanoví lhůtu, po kterou nebyla vyživovací povinnost plněna, a tato lhůta je 4 měsíce," představuje novelu nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká.

"Další změnou je zpřísnění sazeb, protože zatímco v předcházejícím období bylo možné ukládat pouze tři roky, dneska bude možné uložit třeba až pět let odnětí svobody. A další změnou, která nastává, je také určité zpřísnění, a sice to, že trestně odpovědný v té kvalifikované skutkové podstatě, to znamená až do těch pěti let odnětí svobody, bude i ten, kdo v posledních třech letech byl odsouzen za takový trestný čin," dodává Vesecká.

Nová právní úprava počítá stejně jako stávající s možností obvinit neplatiče z nedbalosti. To v případě, že se nesnaží vydělat dostatek peněz na to, aby mohl svému dítěti platit výživné, a je například dlouhodobě nezaměstnaný.

Marika Táborská, Rádio Česko, Magdaléna Trusinová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme