Irové podruhé rozhodují o budoucnosti Evropské unie
V Irsku v osm hodin našeho času začíná opakované referendum o Lisabonské smlouvě, která má pozměnit fungování evropských institucí po rozšíření Unie. Občané Irska o dokumentu hlasují podruhé; loni v červnu ho odmítli.
Na Zelený ostrov se teď upírají oči doslova celé Evropy. Podle zastánců nového dokumentu Unie Lisabonskou smlouvu potřebuje k tomu, aby mohla fungovat i v počtu dvaceti sedmi členů.
Po loňském neúspěchu teď Unie Irům slíbila třeba to, že svého zástupce v Evropské komisi budou dál mít všechny země. Lisabonská smlouva také nemůže ovlivnit irskou neutralitu, zasahovat do irských daní a zákonů o potratech.
Odpůrci stále namítají, že Lisabonská smlouva znamená přesun příliš mnoha pravomocí do bruselské centrály.
Poslední průzkumy mínění irské veřejnosti favorizovaly ,pro-lisabonský' tábor. To jak tři miliony Irů skutečně hlasovali, se dozvíme po vyhlášení výsledků v sobotu odpoledne.
Irsko je jedinou evropskou zemí, která o Lisabonské smlouvě vypsala lidové hlasování.
Když smlouvu po irském schválení podepíše polský prezident, zůstane jedinou zemí Evropské unie bez konečného stanoviska Česká republika. Smlouvu totiž zatím nepodepsal prezident Václav Klaus.
Bývalý prezident Václav Havel o ratifikaci Lisabonské smlouvy v České republice
Bývalý prezident Václav Havel si ale myslí, že by Lisabonská smlouva mohla platit i bez podpisu současné hlavy českého státu.
"Tím, že jsme dojednali smlouvu, podepsali, že ji řádně schválily obě komory parlamentu, byl dovršený ratifikační proces. Podpis prezidenta je spíš formalita, která stvrzuje, že to proběhlo opravdu regulérně, že se tak opravdu stalo. Myslím si, že by smlouva mohla platit i bez prezidentova podpisu, i když by to byla veliká hanba. Spíš si myslím, že jí náš prezident podepíše."
