Barvy pralesa
Od 9. září do 23. října 2009 se koná v pražském Institutu Cervantes výstava kreseb Jana Dungela a fotografií jeho ženy Radany. Prostřednictvím svých děl autoři společně vyprávějí příběhy roztodivných živočichů z tropů Jižní Ameriky.
Jan Dungel (1951) vystudoval biologii. Nicméně po krátkém působení v akademických institucích se rozhodl pro kariéru umělce na volné noze. Spolupracuje s divadly, hudebníky i architekty, nevyhýbá se ani komerčnímu designu. V poslední době na sebe upozornil např. výtvarným zpracováním fasády obytné budovy L´Ocelot v Praze. Ilustruje pohádky pro děti, beletrii i časopisy. Jako kreslíř se zaměřuje zejména na témata přírody a odbornou ilustraci. Dosud ilustroval na padesát knih. Zážitky z cest publikoval v knihách Tam, kde loví jaguár (1996), Jak se maluje prales (2006) a Po krk v pralese (2009).
Dobrodružství v náruči přírody
Od roku 1992 jezdí, jak říká, "za dobrodružstvím" do oblasti Amazonie, do venezuelsko-kolumbijských savan, do brazilského Pantanalu a horských úbočí And. Organizace těchto cest je velmi náročná. Zatímco dříve se mohl spoléhat pouze na intuici indiánských průvodců, na poslední výpravě jej doprovázela GPS navigace a satelitní snímky. Jan Dungel se snaží zachytit zvířata a rostliny v jejich přirozeném prostředí. Přírodu chápe jako "chrám", jako nejlepší světovou galerii. Každé setkání s panenskou přírodou pro něho znamená obrovský duchovní zážitek, pocit štěstí. Jihoamerický prales je pro Dungela čímsi archetypálním. Cítí se zde jako lovec na stopě. Ve skutečnosti samozřejmě zvířata neloví, ale vydává se za nimi nebezpečným terénem, kam lidská noha mnohdy ještě nikdy nevstoupila, např. do deštných pralesů na jihu Venezuely.
Na cestách si píše deníky. Připojuje výsledky pozorování, tedy názvy živočichů a rostlin, které viděl, a také skici některých z nich s poznámkami o tvaru a barvě. Na výsledných kresbách pracuje akvarelem nebo akvarelovými pastelkami. Jan Dungel ideálně spojuje práci vědce, přesného dokumentaristy, s výtvarným talentem. Je důstojným následníkem botaniků a zoologů, kteří od dob Kolumbových na výpravách za oceán nesměli nechybět.
Vstupte! s Radanou a Janem Dungelovými - cesty Amazonií s fotoaparátem a skicákem...
Dungel popisuje své pracovní zanícení: "Všechny kresby vznikly na základě pozorování a blízkých setkání se zvířaty. Mnohá z nich opakovaně potkávám na stejných místech a tak je "osobně" znám již několik let."
Na kraji kresby můžeme číst
Chvostan kosmatý, Ekvádor, 1999: Skupina šesti velkých opic "pobrukuje" ve větvích nade mnou. Jsou převážně šedé, se světlým obličejem. Jedna z opic má téměř lysé bílé čelo, jinak je tmavá.
Mravenečník velký, Venezuela, 2001: Stejného mravenečníka jsem potkal před pěti lety, kdy jsem maloval jeho partnera, který později zemřel poblíž farmy.
Kynkažu, Peru, 1999: Tělo asi 50 cm, ocas stejně dlouhý. Mládě, ulovené lovci v noci. Ozývá se tence, spíše jako pták.
V posledních pěti letech doprovází Jana Dungela na výpravách jeho žena, ekoložka a fotografka Radana Dungelová (1964). Zvířata a rostliny z manželových kreseb se oku Evropana zdají neskutečně barevné, že téměř pochybujeme o jejich existenci. Přemýšlíme, zda nepatří spíše do říše pohádek a fantazie. Konfrontace s fotografiemi Radany Dungelové nás však přesvědčí, že jsou zcela autentické. Navíc snímky dokumentují prostředí, ve kterém živočichové a rostliny přebývají, a proto jsou velmi cenným dokumentem. Kresby a fotografie manželů Dungelových přinášejí významné poselství současným i budoucím generacím o nádheře přírodního dědictví, které nesmí být zničeno, ale uchováno a chráněno.
Barvy pralesa
9. 9. - 23. 10. 2009
Institut Cervantes, Na Rybníčku 536/6, Praha 2
pondělí až pátek 13-18 hodin
Vstup zdarma
