Česko je poslední zemí, která nechválila Lisabonskou smlouvu

V Polsku definitivně skončil ratifikační proces. Podpis pod ratifikační dokument ke smlouvě, která reformuje fungování rozšířené Evropské unie, připojil prezident Lech Kaczyński. Česká republika je tak po sobotním poledni poslední evropskou zemí, která ještě nechválila Lisabonskou smlouvu.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Evropská unie

Evropská unie | Foto: Evropská komise

Polský prezident opentlil podpis Lisabonské smlouvy velkou slávou, dostavili se předseda Evropského parlamentu, Polák Jerzy Buzek, šéf Evropské komise José Barroso a švédský premiér Fredrik Reinfeldt, jehož země nyní předsedá Evropské unii.

Přehrát

00:00 / 00:00

Zpravodaj Českého rozhlasu v Polsku Petr Vavrouška byl u slavnostního podpisu Lisabonské smlouvy ve Varšavě

Kaczyński také vysvětlil, proč svůj podpis neustále oddaloval. Čekal na výsledky irského referenda. Sliboval ale, že smlouvu bez prodlení podepíše, jestliže Irové řeknou ano, což se před týdnem stalo.

Polsko je s vyjednaným kompromisem spokojené, odkladem definitivního stvrzení Lisabonské smlouvy chtěl Kaczyński pouze upozornit na to, že v Evropské unii neexistuje dělení na důležitější a méně důležité země.

Ohlasy z Česka po polském podpisu Lisabonu

Premiér Jan Fischer přivítal přijetí Lisabonské smlouvy Polskem a věří, že se tento dokument, reformující činnost Evropské unie, podaří ratifikovat v dohledné době i v České republice. Ministr české vlády pro záležitosti Evropské unie Štefan Füle vyjádřil naději, že Lisabonsko smlouvu ratifikuje i Česko, a t do konce letošního roku.

Podle senátora Alexandra Vondry (ODS), bývalého místopředsedy vlády pro evropské záležitosti, se teď, po ratifikaci Lisabonské smlouvy polským prezidentem, bude na Českou republiku upírat velká pozornost.

"Samozřejmě být poslední je určitá výsada, ač už to můžeme kvalifikovat negativně či pozitivně. Věřím, že Česká republika tu koncovku bude schopná dohrát rychle a odpovědným způsobem, protože jistě by nebylo dobré, kdyby šestadvacet ostatních zemí, které teď na nás budou upírat zrak, se staly našimi nepřáteli na dlouhou dobu," míní Vondra.

Předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) si myslí, že prezident Klaus by měl Lisabonskou smlouvu podepsat okamžitě po rozhodnutí Ústavního soudu.

"Tím jediným, kdo může rozhodnout o osudu Lisabonské smlouvy, je teď prezident republiky Václav Klaus. Je to jeho plná odpovědnost. Myslím si, že pokud Ústavní soud neshledá Lisabonskou smlouvu v rozporu s českou Ústavou, tak prezident by ji měl neprodleně podepsat."

To, že pod Lisabonskou smlouvu chybí už jen podpis českého prezidenta, je podle křesťanských demokratů Michaely Šojdrové, místopředsedkyně KDU-ČSL, republiku nectí.

"Parlament schválil Lisabonskou smlouvu ústavní většinou, s velmi služnou podporou širokého politického spektra a s uvážením všech pochybností, o kterých se zmiňuje pan prezident Klaus. Odmítám, že je to vizitka celé České republiky, je to vizitka chování pana prezidenta Klause." řekla Šojdrová.

Česká republika, poslední bez ratifikace Lisabonské smlouvy

Po polském dokončení ratifikace tak Česká republika zůstala poslední zemí, která ještě Lisabonskou smlouvu neschválila. Jak známo, s dokumentem už souhlasily obě komory českého parlamentu, není ale pod ním podpis prezidenta Václava Klause.

Český prezident totiž čeká na rozhodnutí Ústavního soudu, který po podnětu skupiny senátorů znovu rozhoduje o souladu české ústavy a Lisabonské smlouvy.

Václav Klaus navíc nečekaně vznesl dodatečný požadavek, aby se ke smlouvě připojila poznámka, týkající se Charty základních práv Evropské unie.

Přehrát

00:00 / 00:00

Věrá Řiháčková z Institutu pro evropskou politiku Europeum a Jan Kudrna z katedry ústavního práva na Právnické fakultě v Praze ve vysílání Rádia Česko o požadavku českého prezidenta

Věrá Řiháčková z Institutu pro evropskou politiku Europeum v debatě k požadavku českého prezidenta připustila možnost přidat k Lisabonské smlouvě jakousi deklaraci, nevyžadující opětovnou ratifikaci ve všech evropských zemích a naopak obsahující požadovanou výjimku pro český stát. Ve vysílání Rádia Česko upozornila, že ale zřejmě teď budeme svědky politického tlaku na Česko.

Jan Kudrna z katedry ústavního práva na Právnické fakultě v Praze prohlásil, že prezidentova funkce v procesu schvalování mezinárodních smluv je podle Ústavy ČR spíš formální, i když je neustále ,ve hře'. Jak uvedl ve vysílání Rádia Česko, je třeba stále rozlišovat stránku ústavní a politickou, na které by to mělo zůstat.

Petr Vavrouška, Miroslav Panuška Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme