Turecko a Arménie podepsaly historickou dohodu o navázání diplomatických vztahů
Historickou dohodu o navázání diplomatických vztahů a otevření hranic podepsali ministři zahraničí Turecka a Arménie. Důvodů pro nepřátelské vztahy mezi oběma zeměmi bylo hned několik.
355 kilometrů dlouhá hranice je neprůchodná od roku 1993, kdy Turecko podpořilo Ázerbájdžán v době války o Náhorní Karabach.
Mnohem větší stín na vzájemné vztahy ovšem vrhá tzv. arménská genocida. Arménie obviňuje Turecko, že nese odpovědnost za masakry a deportace Arménů v roce 1915. Zatímco podle Jerevanu přišlo o život až milion a půl Arménů, Turecko nechce připustit větší počet než půl milionu a tvrdí, že oběti byly na obou stranách.
Tuto spornou otázku ale dohoda nijak neřeší. Právě je to je ale příčinou už týden trvajících masivních protestů početné arménské diaspory žijící v zahraničí.
Ve Spojených státech minulý týden obyvatelé arménského původu uspořádali demonstraci, kde probodávali hadrovou sošku arménského prezidenta Sarkasjana. Smlouvu musí ještě schválit jak arménský, tak turecký parlament.
Arménské váhání
Státníci měli původně dokument podepsat už v sedmnáct hodin v sobotu, ale Arméni na poslední chvíli couvli.
Arménské straně se nelíbilo plánované prohlášení Turecka, které mělo podpis komentovat. Kompromis mezi oběma zeměmi nakonec vyjednala americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová.
K navázání diplomatických vztahů mohlo dojít i proto, že arménský prezident Sarkasjan na uznání genocidy netrval. Vyvolal tím bouřlivou nevoli mezi početnou arménskou diasporou v zahraničí. Turecko-arménské jednání se odehrávalo v tichosti za pomoci švýcarských
První zkouškou bude fotbal
Ppodpis je prvním krokem, k otevření turecko-arménských hranic by mohlo dojít ještě do konce roku. Arméni by se tak po letech nepřátelství mohli vypravit ke své bájné hoře Ararat, na kterou dnes pouze koukají zpoza neprodyšné hranice. První zkouškou, zda může být válečná sekera zakopána bude středeční fotbalový západ mezi oběma zeměmi. V Turecku by ho mělo sledovat i arménský prezident Sarkasjan.
Obě země se k dohodě dopracovaly po měsících rozhovorů a jednání, které zprostředkovalo Švýcarsko.