Ze života hmyzu
Ing. Oldřich Bužga v Českých Budějovicích chová mnoho druhů hmyzu. V naší přítomnosti kdosi v jednom insektáriu pěkně nahlas "rachtal".
Jedná se o Manticoru holubi, to je příslušník velikostí největšího rodu svižníků, kteří žijí v jižní Africe. Je to druh, který byl popsán relativně nedávno, ovšem z těch velkých svižníků je druhem skoro nejmenším. Ale pořád je to velký brouk. Já se snažím tyto manticory odchovávat už několik let a bohužel se mi to ještě nepodařilo. Mají totiž velké nároky na prostor a hlavně na vysokou vrstvu písku. Nesmí to navíc být normální písek, musí to být kopaný písek a ještě směs s jílem, aby dobře držel - když dělají chodbičky, tak aby se jim nepropadly. Ten chov je náročný.
Takže ty zvuky co slyšíme, to je jak hrabe noru...
Ano. Taky se tady mohou ozývat švábi, těch mám taky celou řádku. Většina lidí, když se řekne šváb, tak si představuje protivná zvířata, která se mohou objevit v domácnosti, ale ve skutečnosti existují tisíce druhů švábů a asi jen deset druhů z toho doprovází člověka. Ostatní žijí ve všech možných teritoriích - v pralesích, na savanách, na pouštích, jsou to prostě zvířata, která se dokáží přizpůsobit různým životním podmínkám a jsou velice zajímavá. Najdeme mezi nimi druhy velké, až kolem 10 centimetrů, ale i druhy malinkaté, druhy, které například žijí na květech a živí se nektarem... Většina švábů se ale živí rostlinnými a živočišnými odpady.
Tady za sklem vidím nějakou plíseň....
Ne, ne, to jsou pavučiny, mám tu různé sklípkany, tohle je insektárium stromového sklípkana druhu Avicularia metallica. Ten si v přírodě vytváří sítě ve stromech nebo v keřích, tady má alespoň k dispozici tu láhev, ve které má z pavučin vybudovaný tunel. Navenek to nevypadá moc vzhledně.
A je vám mezi těmito prapodivnými tvory dobře?
Ano, líbí se mi a jsou zajímaví. Nejhezčí je, když se mi podaří v přírodě chytit něco nového, co ještě nemám, a potom, když se to podaří odchovat.
Já budu protivná a zeptám se - nebylo by lepší ty tvory v přírodě nechat?
Na to existují samozřejmě rozporuplné názory. Já vedu dlouholeté diskuze se svým bratrem, on vždycky brojil proti tomu, že sbíráme hmyz a argumentoval tím, že druh můžeme tímto způsobem vyhubit. Skutečnost je taková, že jednotlivý sběratel nemůže způsobit zánik druhu, daleko horší je, když se změní životní prostředí. Když se někde změní biotop, když se někde vykácejí stromy, na kterých ta zvířata mohou žít apod. Jestli já chytím nějaké zvíře, to nemůže mít vliv. Naopak, kdyby v přírodě zůstalo všechno, co se narodí, bylo by zle. Třeba z ootéky, to je taková pěnová schránka na vajíčka, se narodí 100 nebo 200 kudlanek, ale v přírodě přežívá jeden, dva kusy, někdy také vůbec nic. My se naopak snažíme, aby v chovu přežilo úplně všechno.
Tamhle rachotí po skle taková štíhlonohá oranžová krasavice...
To je kudlanka Sphodromantis lineola pinguis z Tanzánie. Je to už několikátá generace. U kudlanek prakticky půl roku trvá, než se z vajíčka přes nymfu vytvoří dospělec a pak maximálně půl roku žije dospělá samice, sameček většinou 2-4 měsíce.
Jste na této práci závislý?
Nemůžu říct, že bych byl závislý, jako jsou třeba narkomani závislí na drogách, ale když už člověk jednou čichne k pobytu v přírodě, v tropech, dá se říct, že mám abstinenční příznaky, když tam dlouho nemůžu být. Opravdu stačí, když se v tom terénu jen pohybujete, ať už tam zvířata pozorujete nebo je někdy také dlouho nemůžete najít, je to v každém případě kouzelné.
