Lepší podmínky pro dělníky, kteří šijí naše oblečení
Většinu oblečení, které máte na sobě, ušily švadleny v továrnách vzdálených tisíce kilometrů od Česka. Pocházejí z Číny, Indie, Bagladéše nebo Mexika. V naprosté většině dostaly švadleny za vaši košili nebo kalhoty jen zlomek ceny, kterou jste vy za ně zaplatili.
Zlepšit podmínky v textilním průmyslu v zemích, ze kterých se dováží oblečení do Evropy, má za cíl mezinárodní kampaň Ušili to na nás!. Podle koordinátorky projektu Michaely Rychetské ze společnosti Fair Trade je nejhorší situace v takzvaných sweatshopech:
"Pracovní podmínky jsou neúnosné. V továrnách není dostatečné světlo, aby dělníci viděli na svou práci a nemají žádné pracovní pomůcky jako rukavice nebo roušky. Základním problémem je ale nízká mzda a nucené přesčasy, kdy dělníci, aniž by jim bylo za práci zaplaceno, pracují více než osm hodin denně."
O kampani Ušili to na nás! mluvila na Rádiu Česko koordinátorka projektu Michaela Rychetska ze společnosti Fair Trade.
Dělníci přitom v těchto podmínkách pracují jak na levném oblečení, tak i na nejluxusnějších svatebních šatech. "Například bangladéšští dělníci mají běžně měsíční mzdu zhruba 17 dolarů, což není ani tisíc korun," vyčísluje Rychetská.
I ona však připouští, že se situace někde pomalu mění, a to díky vzniku tzv. odborů. "Sjednocení dělníci často mají nějakého lídra, který má přehled, odvahu a schopnosti vystoupit. Navíc když jich je víc, je větší síla s tím něco dělat. Samotný dělník má malou šanci něco získat," vysvětluje koordinátorka projektu.
Co s tím můžeme udělat my?
Podle ní s touto situací můžeme udělat něco i my. Důležitá je informovanost a zájem o věc. "U výrobků s visačkou Fair Trade máme jistotu, že podmínky byly mnohem lepší než při výrobě v klasických továrnách. Rozhodně ale nedoporučuji přestat kupovat oblečení s vysačkou made in China nebo Bangladéš, protože tím bychom situaci v těchto zemích mohli spíše zhoršit," popisuje Rychetská.
Řešením je začít se zajímat o to, kde a za jakých podmínek bylo naše oblečení vyrobeno: "Když se dozvíme, že jsou to podmínky, které pro nás nejsou únosné, a že nechceme nosit oblečení, které vyrobili lidi pracující přes čas, bez odpočinku a neschopní tím uživit svoji rodinu, tak můžeme vyjádřit svou nespokojenost tím, že napíšeme dopis prodejci nebo přímo do dané továrny."
I přesto, že se informace o podmínkách ve výrobních továrnách získávají špatně, měli bychom se snažit je získat od našeho oblíbeného prodejce s oblečením.
"Jsou to právě prodejci, kteří vytvářejí tlak na továrny tím, že vyžadují neúměrné množství oblečení v krátkém čase, a tím pomáhají špatné podmínky vytvářet. Takže jsou to právě prodejci, kteří by vám měli dávat jistotu nebo alespoň odpověď," dodává Michaela Rychetská ze společnosti Fair Trade.
