Lotyšsko se ze vzdušných zámků vrací zpět do tvrdé reality
Umíte si představit, jak vypadá ekonomická krize v praxi? Jak se vám během jediného roku změní život v luxusu na život v bídě? Jaké to je, když vám stát vezme až polovinu výplaty a seškrtá všechny sociální dávky? Lotyšsko zasáhla ekonomická krize nejvíc z celé Evropy. Podobných příběhů dnes Lotyšsko zažívá statisíce.
Ještě před rokem vypadal život mladé policistky Valerie zhruba následovně: "Bylo nám skvěle. Všichni si brali půjčky, cestovali, plánovali rodinu, budoucnost se nám zdála překrásná," vzpomíná mladá Lotyška. Pak však vtrhla do Pobaltí ekonomická krize a změnila životy obyvatel.
"Pociťujeme ji velmi silně. Plat nám snížili téměř o polovinu a musíme šetřit prakticky na všem. Zaplatíme za byt, za všechny účty a už nám moc nezbude," popisuje mi rodinnou situaci Valerie, profesí policistka. Lotyšsko prostě musí drasticky šetřit, a tak vláda úředníkům, mlékařům, učitelům nebo policistům snížila platy téměř o polovinu. Bez varování.
"Škrtají u dětí, důchodců, státních zaměstnanců, zavírají nemocnice a školy. Ale vzdělání je přece základem společnosti. Nechápu, proč šetřit zrovna na tom," stěžuje si Valerie.
Richard Augutsievich je důchodce. Přivydělává si jako hlídač starých jaderných krytů ze sovětské éry. Jeden z nich na okraji Rigy právě otevíráme. Richard teď čeká, jak dopadne žaloba důchodců u ústavního soudu: "Možná, že uzná, že nám vláda nezákonně snížila důchody. Všem o 10 procent a těm, kteří ještě v důchodu pracovali, pak o 70 procent. Mnozí žijí na hranici bídy," říká mi penzista.
Měsíčně dostane od státu v přepočtu 4,5 tisíce korun. Nikoho dnes nezajímá, jak budou lidé splácet hypotéky, půjčky. Tisíce Lotyšů se tak ocitly v katastrofální situaci. Kdo za to může? "Těžko říct, nejsem žádný expert, ale asi na tom máme všichni svůj podíl viny - lidé, vláda, populističtí politici, banky, které nám půjčovaly bez problémů peníze," snaží se najít viníky mladá policistka.
Více jak polovinu platu jí spolkne hypotéka na jednopokojový byt, rezervy nemá. Stejně jako většina Lotyšů ani ona s mužem nešetřili na horší časy. "Žili jsme naopak na dluh. Chtěli jsme se někam podívat. Bez problémů - vzali jsme si půjčku, rychle ji splatili a šlo se dál. Nebyl důvod šetřit," říká mi Valerie. Proč?
"Chtěli jsme prostě žít dneškem. Měli jsme se dobře, proč myslet na to, co bude zítra. Dnes vím, že to byla velká chyba. Dnes by se peníze hodily," přiznává osmadvacetiletá žena. A přední lotyšský analytik Dmitrij Petrenko dodává staré známé přísloví, že všechno zlé je možná k něčemu dobré. "Tato krize mnoha lidem - samozřejmě těm, kteří ji přežijí - ukáže, že je potřeba plánovat, myslet na budoucnost a šetřit na horší časy. Že jakékoli půjčené peníze nejsou dárkem, se kterým se nějak někdy srovnám, ale že je to reálný dluh, který je potřeba splatit. To nás snad tato krize naučí," spoléhá analytik.
Policistka Valerie vidí každý den, jak se strmý propad životní úrovně dotýká běžného života jejích spoluobčanů. "Zažíváme absurdní situace, kdy normální dámy kradou v obchodech salámy, aby mohly nakrmit své děti. Drobných krádeží neuvěřitelně přibylo," popisuje realitu dnešního Lotyšska Valerie.
Také ona musela kvůli krizi zásadně pozměnit své plány do budoucna. Chtěli s mužem dítě, teď si to však nemohou dovolit. Vláda maximálně snížila i rodičovský příspěvek. "Matka dnes v Lotyšsku dostává na dítě měsíčně 8 latů. Z toho se nedá vyžít, za to si nekoupíte ani jedno balení plenek," zoufá si Valerie. 8 latů je v přepočtu zhruba 280 korun. To je jen nepatrný zlomek toho, co dostávají rodiče v Česku.
Lidi v Lotyšsku zasáhla krize nejvíc z celé Evropy. Před rokem si stavěli společně s politiky vzdušné zámky. Teď přemýšlí, jak přežít. "Žijeme a doufáme, že to všechno brzy skončí a že zase bude líp," dodává s mírným optimismem Valerie.
