Kde jsme nechali genetickou rozmanitost
Pokud jde o genetickou rozmanitost, moderní lidé silně pokulhávají za ostatními primáty. Proč tomu tak je, ukazují výsledky nové studie.
Jakýkoli pár lidí si bude geneticky podobnější než pár šimpanzů nebo jiných primátů. Od 90. let minulého století je také známo, že geneticky nejrozličnější jsou obyvatelé Afriky. Lidé, kteří pocházejí z jiných kontinentů, mnoho genetických variant postrádají. Vědci se proto domnívají, že po odchodu lidí z Afriky došlo k jevu, který evoluční biologové označují za hrdlo lahve (anglicky bottleneck). Dochází k němu při zmenšení populace, které s sebou nese zúžení genetické rozmanitosti.
Podle genomických studií se zatím zdálo, že ke snížení genetické rozmanitosti mohlo dojít dvěma způsoby. První model zahrnuje dvě hrdla láhve, vyvolaná vysokou úmrtností ve skupinách migrujících lidí. Druhý model počítá s postupným snižováním genetické rozmanitosti, které vyvolal "rozsev" malých skupin lidí po celém světě. Obě teorie teď s pomocí nového výpočetního programu, který dostal jméno BOTTLENECK, otestovali vědci z Cambridgeské univerzity.
Došli k závěru, že pravděpodobnější je první model. Nejsilnější známky hrdla lahve dnes nesou lidé z Blízkého východu a Jakuti, kteří žijí v blízkosti Beringovy úžiny. Vědci na základě toho vypočítali, že k prvnímu hrdlu lahve došlo před 50 000 až 60 000 let během migrace lidí z Afriky do oblasti Blízkého východu. Druhé nastalo o 19 000 km dále - v oblasti Beringovy úžiny, kde lidé přecházeli pevninské spojení mezi Asií a Severní Amerikou. Hrdla lahve vyvolaly především přírodní podmínky, které si na životech poutníků vybraly svou daň a některým z nich zabránily v další cestě. Nová území pak osídlovaly malé - a tudíž i geneticky málo rozmanité - skupinky průkopníků.
Výsledky studie popisuje článek, který tento týden vychází v Proceedings of the National Academy of Sciences.
