Rostliny sice postrádají smysly živočichů, ale své příbuzné dokážou rozpoznat stejně dobře jako oni. Jako identifikační známka jim přitom slouží chemické signály, které rostliny vylučují svými kořeny.

0:00 16. října 2009 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

V roce 2007 publikovali kanadští výzkumníci práci, podle které rostliny pomořanky (Cakile edentula) poznají své sourozence - tedy rostliny, které vyrostly ze semen stejné mateřské rostliny. A co víc, chovají se k nim daleko ohleduplněji než k nepříbuzným rostlinám, se kterými si nemilosrdně konkurují v získávání živin. Autoři studie předpokládali, že klíčem k rozpoznávání příbuzných budou kořeny.

Jejich domněnku nyní potvrdila studie biologů z Delawarské univerzity, kteří pracovali s divokou populací oblíbené laboratorní rostliny huseníčku (Arabidopsis thaliana). Divoký huseníček zvolili proto, aby se vyhnuli laboratorně prokříženým rostlinám, které jsou téměř vždy do určité míry spřízněné. Během studie vědci využili více než 3000 rostlin, které pěstovali v přítomnosti výtažků z kořenů příbuzných a nepříbuzných jedinců. Ukázalo se, že chemické sloučeniny z kořenů "cizinců" stimulují rostliny k vyšší tvorbě postranních kořenů než výtažek z kořenů jejich sourozenců. Poté, co vědci přidali látku, která specificky blokuje uvolňování chemických signálů z kořenů, tato "konkurenční" reakce vůči cizincům zmizela.

Zajímavý objev může mít dopad jak na zemědělství, tak pěstování zahradních rostlin. Mnoha lidem se stalo, že koupené rostliny, které sesadili dohromady, záhy uhynuly. Důvody se obvykle hledají ve špatné kvalitě rostlin nebo pěstebních podmínkách, ale podle autorů studie může být příčinou i soupeření mezi nepříbuznými rostlinami.

Martina Otčenášková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít