Rusové radí, jak snížit závislost na jejich plynu

Tak extenzivní plány na výrobu energie se mnohým určitě nelíbí, ovšem ministr splnil povinnost, když koncepci předložil. Není se ani co divit, že jako představitel svého resortu navrhuje stavbu nových zdrojů. Opatrnost však vzbudila jeho strategie. Vláda má ještě od dob Mirka Topolánka za úkol připravit krizový plán pro výpadek dodávek plynu z Ruska, jaký jsme zažili počátkem roku. Tento krizový plán předložil Tošovský vládě den před zveřejněním své energetické koncepce. Pozoruhodné na tom je, že vláda má schválit rozšíření těžebních limitů v severních Čechách a obnovu těžby uranu ještě před tím, než se příslušným směrem posune energetická koncepce. Pokud tedy vůbec něco takového připustí.

Jaký to tedy dává smysl předkládat koncepci, když o všem důležitém měla vláda rozhodnout stejně bez ní. Krizový plán byl ovšem po protestu ministra životního prostředí Ladislava Mika odložen a projednávat se bude znovu v pondělí.

Miko a vůbec Strana zelených mají s energetickou koncepcí pochopitelné problémy, protože v podstatě ignoruje vliv těžby na životní prostředí. Upozornili však na další problém. Krizový plán by měl snížit závislost české energetiky na dodávkách plynu z Ruska. Ovšem navrhuje opatření, které v jednom směru závislost ještě prohloubí. Pěkně zní úvaha, že Češi budou těžit svůj uran a pak ho budou pálit ve svých elektrárnách. Ovšem tak snadné to není. Nelze prostě hodit uran do pecí atomové elektrárny, nejdříve se musí zpracovat, aby mohl jako palivo sloužit. Češi přitom nemají na svém území příslušnou továrnu, která by uran upravovala na palivové články.

Proto může klidně jít o český uran, palivo však musí dodat někdo jiný, konkrétně Američané, Francouzi, anebo Rusové.

Není tajemstvím, že dnes palivo dodávají dvě firmy. Do Dukovan ruský Tvel, do Temelína americký Westinghouse. Ovšem od nového roku bude Tvel dodávat i do Temelína, protože v roce 2006 vyhrál soutěž na dodávky pro dalších deset let.

Koncem září také oznámil místopředseda ruské vlády Alexandr Žukov ministru Tošovskému, že stejný Tvel má zájem na stavbu závodu na zpracování uranu přímo v České republice..

Nemůže být tedy ani řeči o tom, že se posílením jaderné energetiky závislosti na Rusku zbavíme. Otázka zní dokonce tak, jestli právě přechodem na uran pozici ruských firem v tuzemské energetice neposílíme. Vždyť koneckonců ruská firma spojená s Tvelem patří k favoritům soutěže na dostavbu Temelína a zakázku na výstavbu meziskladu jaderného paliva získal neznámý slovenský podnik, v jehož vedení sedí podle Mladé fronty Dnes ruský konzul v Lichtenštejnsku. Být u toho James Bond, tak by jistě řekl, že nejde o náhodu, ale že se uskutečňuje temný plán ruských imperialistů. Takové úvahy jsou však zbytečné. Energetika je byznys jako každý jiný a je logické, že se ruské firmy snaží získat další odbyt a investice ve střední Evropě. O totéž se snaží například v Číně.

Jedna záležitost je však nejasná a týká se právě stavby továrny na úpravu uranové rudy. Nikdo z české vlády o tom nemluvil, s nabídkou přišli Rusové sami. Upozorňovali přitom, že se nejedná o nic významného, prostě o menší podnik velikosti prodejní haly TESCO. Ovšem jestli je něco strategický podnik, pak právě taková továrna. A shodou okolností přichází český ministr Tošovský s nápadem, aby se začal těžit český uran. Tím logicky vzniká otázka, kde se bude upravovat, a stejně logicky se nabízí odpověď, že v továrně, kterou nám postaví Rusové. Obnovení těžby uranu se pak prosazuje na vládě tak, aby si toho pokud možno nikdo nevšiml.

Je těžko věřit, že ruský vicepremiér a ruská státní firma uvažují o stavbě továrny na úpravu uranu jen tak z dlouhé chvíle a že s českou stranou nemají nic předběžně domluveno.

Češi a Rusové o budoucnosti české jaderné energetiky nepochybně společně uvažovali, minimálně při setkání Tošovského s Žukovem. Ovšem je možné, že nějaké podobné jednání proběhlo i dříve. Čeští politici se s představiteli Ruska setkávají často, stačí jmenovat prezidenta Václava Klause a předsedu sociálních demokratů Jiřího Paroubka. O energetice jednal během plynové krize tehdejší premiér Mirek Topolánek se svým protějškem Vladimírem Putinem.

Jestli něco domluvili, o tom zatím nic neřekli. Proto je zatím možný jediný závěr. Pokud bude chtít vláda v pondělí schválit obnovení těžby uranu na českém území, ať vysvětlí, kde se bude uran upravovat. Pokud to nebude jasné, ať ministři s těžbou zatím počkají.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .