Číně se podařil objev, který může vyřešit její surovinové potřeby, ale také vážně ohrozit světové klima. V Tibetu dřímají energeticky bohatá ložiska hydrátů metanu. Jejich využití podle odborníků může kromě užitku výrazně přispět i k dalšímu globálnímu oteplování.

20:44 16. října 2009 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Množství hydrátů metanu v Tibetu a zčásti v sousední provincii Čching-chaj odpovídá 255 miliardám barelů surové ropy, což je více než dvěstěnásobek množství roční produkce černého zlata v Číně.

Ministerstvo půdy a přírodních zdrojů proto také vystoupilo před média s oznámením, že jde o triumfální objev řešící energetickou soběstačnost země. Dokonce ho přirovnalo k objevu ropných nalezišť v Číně v roce 1959.

Metan může být stejně jako přírodní plyn přepravován potrubím či po silnici a železnici. Peking chce co nejrychleji prověřit možnosti těžby této bílé, led připomínající substance, podobně jako před několika lety Spojené státy.

Na mořském dně v Mexickém zálivu se totiž také nacházejí zásoby hydrátů metanu schopné uspokojit energetickou spotřebu USA po několik příštích desetiletí, navíc bez zhoršení stavu životního prostředí. To alespoň tvrdí příznivci těžby a podobné je to i v Číně.

Časovaná bomba pod zmrzlou půdou

Na druhé straně mnozí experti varují, že hydráty metanu v Tibetu jsou spíše časovanou bombou. Metan se sice nachází pod věčně zmrzlou půdou tibetské tundry, ovšem ta může už za 50 let zcela roztát, pokud bude pokračovat dosavadní trend oteplování, který je stále viditelnější právě na "střeše světa".

Podle zjištění vědců se totiž půda v hloubce šesti metrů otepluje zhruba o půl stupně za deset let. A tyto obavy potvrzují i nejvýznamnější čínští odborníci, podle kterých jde o mnohem větší hrozbu, než je vypouštění kysličníku uhličitého. V jeho emisích už Čína dosáhla nelichotivého světového prvenství.

Pokud by se metan uvolnil, nemusela by si prý naše planeta s takovýmto množstvím už umět poradit. V čem se tedy experti z obou táborů shodnou, je nutnost hydráty metanu vytěžit dříve, než půda roztaje. Kamenem úrazu ovšem zůstává, jakým způsobem, aby nedošlo ke zničení tak citlivého území.

V každém případě to ale ukazuje, jak je Tibet pro Čínu důležitý a strategický, takže se ho nikdy nevzdá.

Robert Mikoláš, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít