Kšice: Záhadná Stelka

Právě tenhle zvláštní název před časem do místních lesů nalákal hledače českých menhirů. S nápadem, že vrch Stelka mohl získat své jméno podle kamenné stély, která kdysi stála na jeho vrcholku, však sami nepřišli. Je to prý zcela původní idea jednoho z místních občanů. V roce 1997 na základě této hypotézy uspořádali výpravu na podezřelé místo členové plzeňského Klubu psychotroniky a UFO. Po jistém úsilí tam také jeden zajímavý kámen objevili - podle jejich názoru rozlomený na dva, možná i na tři kusy. Zmíněný kámen nad obcí Kšice leží dodnes, u vedlejšího vrcholu Stelky, jižně od ohrady vysílače u lesní cesty do Záchlumí. Je zcela zarostlý mlázím a borůvčím a menhir ničím nepřipomíná. Je to docela obyčejný kámen. V okolí se navíc výchozy téhož materiálu vyskytují docela běžně. Lokalita je to však přesto zajímavá; jak už bylo řečeno v úvodu...
Na jižním svahu Stelky leží u cesty velký osamělý přirozený balvan, zvaný Čertův kámen, s prohlubeninou, které se říká Čertova stopa. Kolem tohoto balvanu se rozkládá mohylové pohřebiště z mladší doby halštatské. 40 zdejších mohyl bývalo obkrouženo kamennými věnci, někdy i z poměrně velkých kamenů, které však místní obyvatelé většinou už dávno odvezli jako stavební materiál. Přímo na vrcholu Stelky se nachází druhý, o něco starší mohylník lidu milavečské kultury. Není snad třeba připomínat, že mohylníky jsou pravěké hřbitovy a zaslouží si patřičnou úctu. Prohlížet si ty nenápadné kopečky můžete; kopat je tu pochopitelně přísně zakázáno.
Co se týče záhadného názvu kopce, ten je poprvé zachycen na mapě II. vojenského mapování z první poloviny 19. století. Jeho původ je podle jazykovědců nejasný. Výraz stéla, stélé ve významu "sloup" se k nám dostal, podle Českého etymologického slovníku, učeným přejetím z řečtiny a byl chápán jako knižní. Příruční slovník jazyka českého uvádí podobné dialektické slovo stel ve významu "stelivo". Tímto stelivem je míněna podestýlka ze suchého bukového listí. Podle odborníků z Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky nelze vyloučit ani vliv němčiny. Název mohl být například odvozen od slovesa stellen - tedy "stavět, postavit". I to je prý podle jazykovědců pravděpodobnější, než že by některý z místních vzdělanců použil k pojmenování vršku nad obcí řeckého výrazu. Kamenná stéla, která by naše předky zaujala natolik, aby podle ní dali jméno kopci, na vrchu Stelka u Kšic dost možná nikdy nestála. Na sto procent vám to však nikdo nepotvrdí. Proč si ho hned dvakrát vybrali naši pravěcí předkové k pohřbívání svých mrtvých také nevíme.
Že by v tom měl prsty čert a jeho kámen?

Zdroje:
http://www.kpufo.cz/oblasti/meg/album/kartoteka/mksice/ksice.htm
http://www.zachlumi.cz
Jiří Rejzek: Český etymologický slovník. Praha 2001, s. 601
Příruční slovník jazyka českého. Díl 5, S-Š. Praha 1948-1951, s. 734

Pravidelná rubrika Kratochvilná vyprávění o tajemných místech se vysílá v rámci každého druhého Planetária v měsíci.