Egyptští stavitelé si chtěli ušetřit práci a hrobky budovali na místech, kde se jim snadno kopalo. Netušili, že o pár tisíc let později jejich "zlepšovák" zkomplikuje práci archeologů.

0:00 20. října 2009 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Katarin Parizek z Pennsylvánské státní univerzity fotograficky zdokumentovala 33 ze 63 známých hrobek v egyptském Údolí králů. U 30 z nich zjistila, že se hrobky nacházejí v místech poruchových zón, kde se setkává více geologických zlomů a horniny zde netvoří souvislou vrstvu. Domnívá se, že nejde o žádnou náhodu, ale záměr dávných stavitelů. Ti zjistili, že se jim vápenec v poruchových zónách kope lépe než na jiných místech a začali si tak ulehčovat práci.

Praskliny ve vápenci jsou v některých místech Údolí králů široké několik metrů a táhnou se do délky více než 1 km. Egyptským kopáčům ulehčily práci, ale dnes způsobují vážné problémy, protože jimi do hrobek snadno proniká voda, která ničí malby na stěnách a stropech. Archeologové se sice naučili vodu odvádět jinam, ale tím mohou utrpět hrobky, které na svůj objev teprve čekají. Druhou stranou mince je, že pátrání podél poruchových zón může odhalit dosud skryté hrobky. V roce 2006 tak byla například objevena hrobka KV63, jejíž malby také částečně poškodila prosakující vlhkost.

Martina Otčenášková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít