Ornitologické klenoty jižních Čech
Jihočeská krajina dokáže člověka okouzlit, zvláště v době, kdy se v zrcadlech rybníků odrážejí stromy a keře v barvách podzimu. Průvodcem nám byl dlouholetý spolupracovník a přítel Periskopu RNDr. Karel Pecl. Zastavovali jsme se s ním u rybníků, které se už připravovaly k výlovům.
Strojily se, jak říkají rybáři, tedy pomalu je jim snižována hladina a obnažují se bahnité okraje. A právě tam je prý vidět nebývalé množství ptáků, kteří se v bahně čvachtají a hledají potravu. My jsme to štěstí zrovna neměli, ale Karel Pecl nás zavedl k jedné rybniční soustavě, kde prý nedávno pozoroval něco opravdu zvláštního a vzácného, zvlášť pro nás, nejihočechy.
Období výlovu rybníků přitahuje dva druhy dravců, je to orel mořský a orlovec říční. Orlovec říční (Pandion haliaetus) má úzká křídla, ale velké rozpětí křídel, zespoda je světle zbarvený, seshora tmavě. I když patří vzdáleně mezi orly, přece je řazen do vlastní čeledi orlovců. Dokáže velice dobře chytit a z vody vytáhnout kluzkou rybu. S napřaženými pařáty se snáší k hladině a zasekne se do rybího hřbetu.
Právě orlovec se v posledním týdnu na těchto rybnících toulal, nachází zde spoustu potravy. Jak se rybníky vypouštějí, koukají rybám hřbety a nabídka je tu pro něho opravdu bohatá. Jinak tito ptáci jen protahují naším územím, setkáme se tu s nimi od konce srpna do konce října a pak zase na jaře, když se vracejí zpátky.
Jejich hnízdění je v historické době zaznamenáno, máme například údaje z roku 1921 nebo 1922, kdy hnízdil v rezervaci Malý a Velký Tisý na Třeboňsku. Prakticky ovšem byli tito ptáci v celé Evropě vystříleni jako obávaná konkurence rybářů. V současné době jsou tito ptáci chráněni. Ale nevrací se zatím na svá původní hnízdiště, hnízdí na severu Evropy. Ale existuje snad šance, že by orlovec mohl zahnízdit i u nás, jak se to nakonec stalo s orlem mořským. To je největší evropský orel a také loví ryby. Zdržuje se tu po celou zimu, takže se s ním můžeme setkat častěji než s orlovcem.
Ještě se zeptám na původ pískání tady za námi...
To je sýkora koňadra. To jsou ptáci, kteří jsou zdejší krajině věrní a v hejnech, modřinky, koňadry, s nimi občas i strakapoud malý, probírají křoviny a létají často i do rákosí. V suchém rákosu nacházejí hmyz, který je tam už zazimovaný.
A v dáli se ozývá káně...
Ano, pokud to ovšem není sojka, která jeho křik dokáže napodobit. Opravdu se mně stalo, že mě zmátla jedna sojka, když z dubu na hrázi rybníka volala jako káně... Ale tohle je skutečně káně lesní!
No, orla jsme se nedočkali.
Snad příště - ale to se možná dočkáme už něčeho jiného. Bude větší zima, takže budeme moci pozorovat ptáky, kteří k nám přilétají zimovat. Třeba brkoslavy apod. Uvidíme, čím nás letošní zima obdaří...
