Podrobnosti ze života jezevců
Zákon o myslivosti stanovuje, že jezevec lesní (Meles meles) je hájený, lovit se smí pouze od 1. října do 30. listopadu, ovšem celoročně se smí lovit tam, kde se vyskytuje tetřev hlušec, tetřívek obecný, jeřábek lesní a koroptev polní.
Jezevec je šelma lasicovitá, bez ocasu měří 60-80 cm. Kde se mu dobře daří, staví si dlouhatánské nory, dokonce celá jezevčí města, i několikapatrové podzemní hrady. Je nadmíru čistotný a na vzdálenějším místě od nory má i speciální toaletu, kterou taky časem pečlivě zahrabává a buduje novou. A taky mu velmi vadí, když se mu do některé z nor nastěhuje smrdutá liška.
Jezevec je všežravec a na podzim se nacpe tak, že je prý až třikrát těžší než normálně - může mít až 20 kilogramů. Pak uléhá k přerušovanému, nepravému zimnímu spánku. Jezevec je noční zvíře a málokdo ho v přírodě spatří.
Periskopu se to podařilo, i když se nejednalo o jezevce ve volné přírodě, ale ve votické záchranné stanici pro volně žijící zvířata, která patří nevládní organizaci Ochrana fauny české republiky. Jejím zakladatelem je Pavel Křížek, jehož žena Sylva nás tehdy seznámila s tamním jezevcem Fanoušem. Stáli jsme u prostorné, dva metry vysoké klece a Fanouš vypadal docela mírumilovně. To ho ale čekala masová pochoutka, podávaná přes mříže a kvůli ní podstoupil divoký šplh do výšky. Zatím se jen usilovně věnoval misce s vodou a chvílemi to vypadalo, že v ní chce vyhrabat díru...
Leží u misky a cáká si vodu na břicho, snaží se co nejvíce vykoupat. Nejlepší je ho postříkat hadicí, to má moc rád. Má také velmi rád, když svítí sluníčko a je velké teplo, lehne si na záda, rozvalí se tak, že vypadá jak placka, a vyhřívá si pupek. Je velice žravý, jakmile vidí kousek masa, tak by se strhal.
Dostal se k nám tak, že se ozvali lidé, kteří ho našli jak menšího, zraněného někde u silnice. Dali ho očkovat a odčervit, a že ho máme navrátit zpět do přírody. My jsme si pro něj přijeli a považovali jsme ho za divoké zvíře, ale vzápětí jsme zjistili, že je velice společenský a že má rád lidi. Já jsem šla kolem s lahví se zbytkem kozího mléka, poté co jsem krmila srnče, a on se tak toužebně podíval na tu kojeneckou láhev, že jsem přistoupila k jeho kotci a nabídla mu ji. Střelhbitě se přisál na dudlík a začal pít to kozí mléko, takže nám došlo, že to určitě bylo mládě, které bylo odchované doma na láhvi a bylo velice ochočené.
Jezevec ale když dospěje, není ale zcela ochočený, je trochu divoký, má své nálady, může někoho kousnout, má velice silný stisk, je to dobrý lovec. To, že je velice náladový byl asi důvod, proč se ho ti lidé, kteří ho chovali, rozhodli zbavit. Začal být trochu nebezpečný, je to zvíře náročné na chov, hodně toho sežere, je potřeba mu čistit kotec...
Přijel k nám jednou televizní štáb na natáčení a chtěli, abychom ho nechali běhat po zahradě. Jenže on toho rychle využil a ve svahu si nesmírně rychle vyhloubil noru, kterou nechtěl opustit a vztekle si ji bránil. Zahrabal se do svahu a my jsme přemýšleli, co budeme dělat. Říkali jsme si, že večer dostane hlad, tak jsme se tam vypravili. On opustil noru a začal sbírat slimáky - to je jeho jedna z jeho kladných vlastností! Ovšem máme také na zahradě ohrádku s želvami - a on , když dojedl slimáky, rozhodl se, že pronikne přes pletivo a rozlouská k večeři ještě ty želvy. Chtěli jsme ho odchytit tyčí s okem, ale nedařilo se nám to, protože má úzkou hlavu a široký krk a vždycky vyklouzne - taky je velice rychlý. Tak jsme ho alespoň pošťouchli, aby nešel na ty želvy a v tu chvíli začal šíleně zuřit, Vypadalo to, že ho něco štíplo, protože zježil srst, prskal, stočil hlavu na stranu a skákal snad metr vysoko. Museli jsme před tímhle útokem ustoupit, nechat jezevce, aby se uklidnil, a vymyslet jinou strategii. Nakonec jsme vzali granule, které má velmi rád a po dvaceti centimetrech jsme mu vyskládali cestičku až do kotce. Zabral se do jídla, postupně všechno schroustal a už za úplné tmy se dostal do kotce. Konečně jsme mohli za ním potichoučku zavřít dveře.
A ještě lze dodat, že nyní je už tenhle jezevčí bojovník ve volné přírodě a jistě si dokáže volnosti jaksepatří užít.
