Summit EU jedná i o financování boje proti klimatickým změnám
Na summitu Evropské unie v Bruselu se nemluví jen o vyjednávání, které se týká požadavku českého prezidenta Václava Klause na výjimku z Lisabonské smlouvy. Neméně pozornosti poutá debata o tom, kolik peněz by měla Evropská unie platit rozvojovému světu jako pomoc v boji proti globálním změnám klimatu.
Vypadá to, jakoby ožívaly kontury železné opony z dob před pádem komunismu. Nové členské země (z bývalého sovětského bloku) totiž říkají, že nemohou a nechtějí platit moc, západoevropské státy to považují za jednu z priorit.
Evropská komise doporučuje, aby Unie platila rozvojovým zemím v rámci boje proti změnám klimatu až 15 miliard euro ročně od roku 2013. Podle Jana Rovenského z organizace Greenpeace by to mělo být ještě víc.
Publicista a fyzik Luboš Motl a Jan Rovenský z organizace Greenpeace o tom, zda je nutné bojovat proti klimatickým změnám
"Podle výpočtů OSN by to mělo být 35 miliard ročně, což by byl spravedlivý podíl EU na globálních nákladech, které jsou asi 110 miliard," uvedl Rovenský v pořadu Radiofórum.
Třetina peněz by podle něj měla jít na adaptaci chudých zemí na změny klimatu, které způsobily vyspělé země, další na čisté energetické technologie a třetí díl na zastavení odlesňování a vypalování tropických pralesů, které jsou zodpovědné za 20 procent emisí skleníkových plynů.
Investujme raději do vzdělávání, zdravotnictví, infrastruktury
Podle fyzika a publicisty Luboše Motla ale nejde o účelně vynaložené peníze.
"Desetimiliardy ročně nebudou mít žádný efekt, jde řádově o mnohem větší náklady. Pokud bychom potřebovali změnit klima o jeden stupeň, stálo by to biliony dolarů ročně. Chudé země trpí mnohem víc tím, že jsou chudé. Investovat by se mělo raději do infrastruktury, vzdělávání, zdravotní péče," je přesvědčený Motl.
Navíc v souladu s prezidentem Klausem tvrdí, že globální změny klimatu jsou zpolitizované téma, pseudoproblém.
"Jsou to věci hnané politikou, nestojí na pevné bázi. Ke změnám klimatu dochází, ale dochází k nim už miliardy let, lidé k tomu přispívají, ale stále zanedbatelně ve srovnání s jinými faktory," tvrdí Motl. Dodává, že jakékoliv naše zásahy do vypouštění emisí CO2 se nemohou projevit dřív než v roce 2030, takže jsou to úplně nejhůř investované peníze.
Klimatologové mají o příčinách oteplování jasno
Podle Rovenského se ale světoví a čeští klimatologové zcela shodují v názoru na globální oteplování a změny klimatu, že lidstvo svými emisemi skleníkových plynů na ně má zásadní vliv.
Motl však tvrdí, že tento mezivládní panel klimatologů je zpolitizovaný, jeho financování je závislé na tom, aby došel k závěrům, které působí katastroficky.
To Rovenský odmítá: "Prvotní impuls vzešel v roce 1992 od vědců, od klimatologů, ne od politiků. To, že se o problém zajímají politici, je jen důkazem závažnosti problému," uvedl v Radiofóru s tím, že emise oxidu uhličitého dramaticky stoupají a pokud nebudeme dělat nic, do konce století stoupne teplota až o 6 stupňů.
