Unii rozdělují peníze potřebné na boj se změnami klimatu
Mezi státy Evropské unie zuří boj o peníze - sedmadvacítka se na summitu v Bruselu nemůže dohodnout, jakou částkou přispěje chudším zemím světa na boj se změnami klimatu.
Vyplývá to z předběžných závěrů schůzky, které má Český rozhlas k dispozici.
Nové členské státy Unie ze střední a východní Evropy včetně Česka chtějí platit výrazně méně než jejich bohatší západoevropští partneři.
Unie přiznává, že chudší státy budou na boj s takzvaným globálním oteplováním až do roku 2020 každoročně potřebovat 100 miliard eur, tedy víc než 2 a půl bilionu korun. Nemalou část těchto peněz by jim měla dát evropská sedmadvacítka.
Ekolog a senátor Bedřich Moldan (ODS) v poledních Ozvěnách dne Radiožurnálu o boji proti změnám klimatu
Podle předpovědí, které na místě zjistil zpravodaj Českého rozhlasu, se ale Evropa zřejmě znovu nedohodne na sumě peněz pro boj se změnami klimatu. Schůzka v Bruselu se pouze zaváže, že chudším zemím světa poskytne pomoc, stane se tak ale bez určení konkrétní výše evropského příspěvku.
Ať platí ti, kteří na to mají - tak se dá shrnout požadavek devíti zemí v čele s Polskem. Podle nich by měly chudším státům světa přispět především západoevropští členové Unie. Rozpory ohrožují program unijního boje s klimatickými změnami.
Nové členské státy EU kritizují hlavně způsob, podle kterého se mají vyčíslit příspěvky bohatších zemí chudším státům. Předsednická země Unie Švédsko chce, aby výše příspěvků vycházela z hrubého domácího produktu.
Česká republika a další země se ale kloní k použití i dalších ekonomických ukazatelů, například příjmů domácností.
Času je málo
Výpočet příspěvku jednotlivých zemí z více ukazatelů by měl za důsledek, že silné státy jako Německo by na boj s klimatickými změnami dávaly větší částku, Česko a další ekonomicky slabší by naopak ušetřily.
O boji s klimatickými změnami mluvil na Rádiu Česko ředitel Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy Bedřich Moldan.
Sedmadvacítku přitom tlačí čas - už na začátku prosince se chce svět na konferenci v dánské Kodani dohodnout na globálním boji se změnami klimatu. Z právního pohledu to znamená nahradit takzvaný Kjótský protokol, upravující objem emisí skleníkových plynů, jehož platnost skončí v roce 2012.
Ekolog a senátor Bedřich Moldan (ODS) řekl, že sází na evropskou solidaritu. Proto není ani férové ani rozumné, aby se vytvořily dva bloky států, bohatší a chudší. V poledních Ozvěnách dne Radiožurnálu současně poukázal na historickou odpovědnost vyspělých zemí, které svým průmyslem celá staletí znečišťovaly ovzduší.
