Bylo lépe krizi zvládat s eurem nebo bez eura?

Země, které neplatí eurem zvládly krizi lépe, než ty, které už ke společné měně přistoupily. Alespoň se tak dá vykládat vyjádření hlavního ekonoma Evropské banky pro obnovu a rozvoj, Erika Berglofa.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

euromince

euromince | Foto: Evropská komise

O tom, jestli je lepší žít bez eura nebo s ním, se přou analytici a každá strana nachází stejně přesvědčivé argumenty.

Ekonom Kohout: Lépe je bez eura

Ekonom Pavel Kohout, bývalý člen Národní ekonomické rady vlády, je přesvědčen, že Česká republika udělala dobře, když nespěchala s přijetím eura.

Přehrát

00:00 / 00:00

Duel Radiofóra: Ekonom Pavel Kohout a manažer Martin Jahn o tom, zda je lepší žít bez eura či jej rychle přijmout

"Stačí se podívat na čísla. Ekonomiky, jako je česká či polská, jsou na tom nyní lépe, než ekonomiky pevně navázané na euro- pobaltské státy - nebo čerstvě platící eurem, třeba Slovinsko, které zaznamenalo více než 9procentní pokles hospodářství. Za to vše může euro. Třeba Slovinsko či pobaltské státy trpěly tím, že tam rostla inflace, objem peněz v oběhu i náklady na pracovní sílu," uvedl Kohout v Duelu Radiofóra.

Manažer automobilového průmyslu Jahn: oddalování přijetí eura je nešťastné

Naproti tomu generální ředitel Volkswagen Group v Rusku a prezident Sdružení automobilového průmyslu Martin Jahn tvrdí pravý opak.

"Česká ekonomika je malá, otevřená, zaměřená na export, hlavně do zemí eurozóny, a třeba pro české výrobce automobilů i průmyslové firmy je oddalování přijetí eura velmi nešťastné. Nesouhlasím ani s tím, že země bez eura se s krizí vyrovnávají lépe než země eurozóny. Souhlasím jen s tím, že není šťastné, že některé země mají své měny pevně navázané na euro, což je zmíněné Pobaltí, ale také i Maďarsko. Bylo by pro ně lepší, kdyby už v eurozóně byly," prohlásil Jahn.

Českým exportérům by podle Jahna euro přineslo hlavně určitou jistotu.

"Česká koruna je v poslední době velmi kolísavá, což přináší velké náklady na pojištění kurzových ztrát. Větší jistotu by euro znamenalo i pro investory, na nichž je Česko také závislé," vysvětlil Jahn.

Podle Kohouta má ale kurzové riziko i příznivé dopady - třeba, že české banky nebyly postiženy známými rizikovými deriváty, které potopily řadu bank v Německu, v Irsku, ale i jinde. "Kdybychom měli už delší dobu euro, musela by naše vláda také zachraňovat banky," podotkl Kohout.

Euro Česko přijme nejdříve v roce 2015

Co se týče termínu přijetí eura v České republice, analytici nyní hovoří jako o reálném o roce 2015.

"My stále ještě konvergujeme k průměrné úrovni zemí EU, hlavně k Německu a Rakousku. Pokud chceme, aby naše hospodářská úroveň stoupla na německou úroveň, lze to udělat dvěma cestami - buď posílíme měnu anebo přijmeme euro, ale v tom případě se musíme smířit s tím, že nám porostou ceny i mzdy," vysvětlil Kohout.

Podle Jahna termín přijetí eura závisí hlavně na tom, kdy se Česku podaří splnit maastrichtská kritéria.

"Rizika přistoupení k euru nevidím. Z hlediska průmyslových firem je přijatelnější konvergence pomocí inflace, tj. přijetí eura, po čemž bude následovat růst mezd i cen," řekl Jahn.

Dodal, že z pohledu průmyslových firem by bylo dobře přijmout euro co nejdříve, ale je nutno respektovat stav veřejných financí a platná pravidla pro vstup do eurozóny.

"Pro nás je rok 2015 už dost pozdě, ale rychleji to asi nepůjde," shrnul Jahn.

Alena Adámková, Veronika Sedláčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme