První porovnání klíčových genů lidí a šimpanzů pomáhá objasnit, jak u člověka vznikla schopnost řeči.

0:00 12. listopadu 2009 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Ústředním bodem studie neurogenetiků z Kalifornské univerzity v Los Angeles byl gen FOXP2, jehož mutace způsobují některé vady řeči. Rozdíl v tomto genu u lidí a šimpanzů není velký - lidský protein, který gen kóduje, se od šimpanzího liší o pouhé dvě aminokyseliny. Gen ale patří mezi takzvané transkripční faktory, což znamená, že svou aktivitou může zapínat a vypínat jiné geny. V nové studii se vědci zaměřili právě na tyto "spoluhráče" genu FOXP2.

Lidský a šimpanzí gen FOXP2 vnesli do lidských mozkových buněk buněk a sledovali, které další geny začnou být aktivní. Lidská verze genu oproti šimpanzí zvýšila expresi 61 genů a naopak potlačila expresi 51 jiných genů. Mnoho z těchto genů ovlivňuje vývoj a funkce mozku, což potvrzuje ústřední roli genu FOXP2 ve vzniku řeči. Síť genů však zároveň ovlivňuje formování lebky a měkkých tkání, což gen FOXP2 spojuje i s fyzickou schopností mluvit.

Vědci se teď chtějí hlouběji ponořit do rozdílů v síti genů, které FOXP2 reguluje u lidí a šimpanzů. Další výsledky jejich výzkumu by mohly nejen zviditelnit klíčové "řečové" geny, ale také identifikovat příčiny některých poruch mluvení.

Zdroj: Nature News, Science Now

Martina Otčenášková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít