Ministerstvo obrany: Zakázky za 6 miliard bez výběrového řízení
Ministerstvo obrany v poslední době nakupuje zbraně a další systémy bez výběrových řízení. A to za miliardy korun. Zákon mu to sice umožňuje, ale je opravdu nutné nakupovat bez transparentních soutěží?
Ministerstvo obrany stále častěji využívá výjimky v zákoně a zbraně a zbraňové systémy nakupuje bez výběrového řízení. Velmi zajímavá je pak v takových lukrativních obchodech role některých prostředníků. Nákupy takzvaně na poslední chvíli logicky zvyšují cenu kontraktů a budí podezření z rostoucích provizí pro zprostředkovatele, ale i z možné korupce. Jisté signály tu jsou, ale nikomu se zatím nepodařilo získat důkazy.
Ministerstvo obrany stále častěji využívá výjimky v zákoně a zbraně a zbraňové systémy nakupuje tím způsobem, že si samo vybere dodavatele. Velmi zajímavá je pak v takových lukrativních obchodech role některých prostředníků. Nákupy takzvaně na poslední chvíli logicky zvyšují cenu kontraktů a budí podezření z rostoucích provizí pro zprostředkovatele, ale i z možné korupce. Jisté signály tu jsou, ale nikomu se zatím nepodařilo získat důkazy.
Transportní letadla Casa, lehké obrněné vozy Dingo a Iveco, pistole Glock. To jsou jen namátkou vybrané kontrakty, které v poslední době uzavírá bez standardního výběrového řízení ministerstvo obrany. Ministerstvu umožňuje obejití veřejné soutěže zákon o veřejných zakázkách. V letech 2007 a 2008 tak ministerstvo podle mluvčího Andreje Čírtka nakoupilo mimo výběrové řízení sortiment za 6 miliard korun:
"Ministerstvo obrany v období posledních dvou kalendářních let realizovalo celkem 59 664 veřejných zakázek. Z toho výjimka ze zákona o veřejných zakázkách byla uplatněna pouze v 514 případech, což je velká menšina. Pokud se jedná o celkový objem těchto zakázek mimo režim zákony, tak ten byl ve výši šest miliard korun."
Čírtek podotkl, že údaje za letošní rok ministerstvo ještě nemá sesumarizovány a zdůraznil, že poskytuje informace za období, kdy ještě nebyl ve funkci stávající ministr Martin Barták. Pro možnost oslovení jen jednoho dodavatele zákon stanoví dva důvody: pokud je zapotřebí zajistit obranu a bezpečnost státu, nebo když se jedná o utajovanou záležitost. A do těchto dvou důvodů se v poslední době schovává lecjaká zakázka.
Český rozhlas proto minulé úterý oslovil ministerstvo obrany a požádal o výčet všech kontraktů a jejich cen, které tímto zmiňovaným zvláštním režimem prošly za poslední dva roky. Dostali jsme sice celkovou sumu, ale ne požadované informace o jednotlivých kontraktech a příslušných cenách. Mluvčí ministerstva tvrdí, že se jedná o poměrně náročnou rešerši, jejíž zpracování si vyžádá nějaký čas.
Ministerstvo obrany nemá dostatečnou koncepci
Zásadní otázkou je, jestli má ministerstvo jasnou koncepci, co a kdy chce vlastně nakupovat, když v poslední době svoje akvizice odůvodňuje akutní potřebou. Z vyjádření sociálního demokrata Antonína Sedi vyplývá, že spíš ne:
"Ministerstvo obrany by mělo lépe plánovat, za druhé by mělo pořádat klasická výběrová řízení. To znamená, aby byla transparentní a abychom věděli a hlavně daňoví poplatníci, že cena, ať už lehkých obrněných vozidel nebo i další nákupů, odpovídá tomu zboží."
Seďa tak nakousl mimo jiné problém provizí pro prostředníky strategických obchodů. Stát může nakupovat přímo od výrobců, tedy i zahraničních, pokud mají v Česku založenou společnost. Tyto obchody se ale často realizují spíš přes vlivné české obchodníky se zbraněmi, často napojené na politické strany, a logicky se tak navyšuje cena za dodané zboží.
"Často se stává, že když požadujeme jako výbor pro obranu smlouvy mezi ministerstvem obrany a zprostředkovateli, tak nám je ministerstvo obrany nechce poskytnout a odvolává se na obchodní tajemství," dodává Seďa.
Vidím: Nové technologie chrání naše vojáky
Šéf výboru Jan Vidím z ODS má ale na zmíněné transakce diametrálně odlišný názor. Je nutné podotknout, že stávající ministr obrany Martin Barták působil určitou dobu jako Vidímův poradce.
"Je nezbytné zajistit dostatečnou bezpečnost vojákům, kteří jsou v nebezpečných zahraničních misích. To je důvod, proč armáda musí pořídit nějaké konkrétní technologie. Nic ví k tomu nemám co říct," vysvětluje Vidím.
Jeden z šéfů státního zbrojařského podniku, který si přál zůstat v anonymitě, na toto konto v nadsázce utrousil, že právě kvůli kontraktům mimo běžné výběrové řízení bude armáda nadále usilovat o udržení zahraničních misí, kterými může tyto transakce zdůvodňovat.
Šéf výboru pro obranu Vidím ale považuje pochybnosti kolem nepříliš transparentních nákupů ministerstva za nezodpovědné: "Pokoušet se vytvářet nějakou aféru z toho, že armáda zajišťuje bezpečnost svým vojákům, je nezodpovědné a zlé."
