Evropská unie si zvolí 'prezidenta' a 'ministra zahraničí'
Evropská unie by po dnešku měla mít svého 'prezidenta', přesněji předsedu Evropské rady. V Bruselu ho snad večer vyberou lídři členských států sedmadvacítky.
Právě schůzky hlav států a vlád členských zemí Unie, které se konají nejméně čtyřikrát ročně, by měl nový 'prezident' řídit. Až dosud jim šéfovala předsednická země Unie. Jak známo, v první polovině letošního roku tato role patřila České republice.
Český ministr zahraničí Jan Kohout má představu, jaký by měl být ,evropský prezident'
Pojmenování evropský prezident pochází z odmítnuté euroústavy. Funkce zůstala i v Lisabonské smlouvě, která ústavu nahradila. Dostala ale méně sporný název předseda Evropské rady.
Hlavním favoritem je belgický premiér Herman van Rompuy, který se jím stal poté, co výrazně klesly akcie bývalého britského premiéra Tonyho Blaira. Mluví se i o lucemburském předsedovi vlády Junkerovi nebo bývalé lotyšské prezidentce Freibergové.
Lídři členských zemí EU mají zvolit i vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku, tedy tazvaného 'ministra zahraničí', který má ve světě prosazovat postoje, na kterých se Evropská unie dokáže shodnout.
O možných kandidátech na post evropského prezidenta a ministra zahraničí mluvila na Rádiu Česko velvyslankyně v Bruselu Milena Vicenová.
Mohl by se jím stát bývalý italský premiér Massimo D'Alema. Především Polákům ale vadí jeho komunistická minulost. Hovoří se i o bývalé rakouské ministryni zahraničí Plessnikové. Podle diplomatických zdrojů by mohla Francie na summitu přijít i s kandidaturou své ministryně financí Lagardeové.
Podle české velvyslankyně při Unii Mileny Vicenové začíná nabývat na síle dojem, že jeden z postů by měla zaujmout žena: "Myslím si, že v tady v Bruselu je tato otázka důležitější, zaznamenala jsem to, když to zmínil předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek na Evropské radě, kladu tomu vysokou šanci."
Českému rozhlasu potvrdil ministr zahraničí Jan Kohout: "Není žádným tajemstvím, že mezi nominovanými není žádný Čech."
Česko nemá žádná želízka v ohni
Podle Jana Kohouta by měl být 'evropský prezident' především politikem, který bude hledat kompromis v názorech všech 27 členských států.
"Člověk v této pozici, jako první předseda Evropské rady, by měl být osobou, která je evropská ve smyslu vzdělanosti a znalosti problematiky, ale zároveň by měl být schopen přispívat ke konsensu v rámci Unie, ne ten, kdo bude dopředu nastavovat agendu. Spíše by měl být moderátorem porozumění mezi jednotlivými krajními polohami," domnívá se Kohout.
Ředitel pražského Ústavu mezinárodních vztahů Petr Drulák v poledních Ozvěnách dne Radiožurnálu o kandidátech na evropského 'prezidenta' a 'ministra zahraničí'
Podle něj by se prvním "evropským prezidentem" neměl také stát zástupce některé z velkých členských zemí Unie.
Ředitel pražského Ústavu mezinárodních vztahů Petr Drulák odhadl, že největší šance stát se stálým předsedou Evropské rady belgický premiér Herman Van Rompuy. V poledních Ozvěnách dne Radiožurnálu vyloučil možné vítězství bývalého britského premiéra Tonyho Blaira.
Co se týká pozice vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (jakéhosi evropského ministra zahraničí), soudí ředitel Drulák, že u této funkce je situace mnohem víc otevřená. Neoznačil jméno žádného favorita.
Telička by uvítal ,silného' prezidenta EU
Pavel Telička, bývalý český eurokomisař, by uvítal, kdyby si sedmadvacítka vybrala do svého čela silnou osobnost. Řekl to v podvečerním pořadu Radiofórum.
"V případě současného belgického premiéra si myslím, že se jedná sice o politika šikovného, velmi konsensuálního, negociačně obratného, ale přesto se jedná o člověka, který zatím nemá tu váhu v evropské politice, jako má třeba Tony Blair."
