Slušné Waitsovo album, které fanouška nezklame

23. listopad 2009

Label ANTI- v těchto dnech s dokonalým předvánočním načasováním vydává živé dvojalbum Toma Waitse Glitter and Doom Live. Jednu polovinu disku tvoří záznamy z celkem deseti koncertů v rámci loňského turné. Druhá část zachycuje Waitsovy mluvené performance. Podívejme se proto na tuto novinku s Robertem Candrou.

NECHCETE ČÍST? POSLECHNĚTE SI CELOU RECENZI!

Od posledních desek zpěváka, skladatele a herce Toma Waitse nás už dělí pár let. Od třídiskové sbírky raritek a podivností, jak Waits říká: "osiřelých písní", tedy Orphans: Brawlers, Bawlers & Bastards sice jen tři roky, ale od vlastně poslední regulérní řadovky Real Gone už pět. Teď hospodský bard přichází s novinkou Glitter and Doom Live, která taky není albem čerstvého materiálu.

První disk přináší sedmnáct písní natočených při celkem deseti zastávkách Waitsova loňského turné se solidní pětičlennou kapelou, který má ovšem působit jako záznam z jednoho večera. Což se v zásadě daří. Tracky jsou hlavně z desek od devadesátých let výš, ale Waits sáhne i po Singapore z roku 1985. A se spoluhráči, kteří obstojně zvládnou polohy syrové, ponuré, dekadentní, básnické i šamanské, se mu daří většinou hrát osvědčené skladby čerstvě. Těžko odolatelné jsou hlavně temperamentnější věci jako úvodní dvojčíslo Lucinda/Ain´t Goin´ Down s geniálním vokálem nebo temný rokenrol Goin´Out West.

01041605.jpeg

Je tu celkem všechno: typicky klátivé dupárny, posmutnělý vaudeville, patetické lamenty - klidně se šmrncem latiny, Such a Scream je dokonce neúnavná funky-soulová pumpa na pot, po které se bez varování ocitnete v sarkasticky teatrálním světě s následující Live Circus.

Ke konci prvního alba si ale uvědomíte, že kadence klesá a že pomalých baladiček je možná o pár víc než třeba. Tahle část Glitter and Doom Live spíš velmi slibně navnadí, aby postupně poněkud vyprchala.

01041612.jpeg

Druhý disk - Tomtales - je záznamem Waitsových "stand-upů", mluveného slova s doprovodem roztěkaného piána. Bizarní fakta o zvířatech, obskurní zastaralé americké zákony, lidé na Měsíci, muzeum lančmítu, neuvěřitelné historky, věci, kterým můžete a nemusíte věřit, jazykové fórky. Většinou bystrá, někdy možná těžkopádnější, ale rozhodně zábavná intermezza mezi písněmi na koncertech. A malé překvápko na závěr. Takhle pohromadě příjemný doplněk hudební části dvojalba.

Zkrátka žádná nevídaná stylová exploze, ale slušné album, kterým Waitsova dlouholetého fanouška rozhodně nenaštvete.

autor: Robert Candra
Spustit audio