Žít tak trochu jako prasátko se občas vyplatí. Nová studie ukazuje souvislost mezi životem ve "špinavém" venkovním prostředí a správným fungováním imunitního systému.

0:00 30. listopadu 2009 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Britští vědci pracovali se skupinou 54 selat, která po narození rozdělili do tří typů prostředí - venkovního, vnitřního a vnitřního izolovaného, ve kterém selata denně dostávala antibiotika. Selata vědci postupně utráceli a studovali složení jejich střevní mikroflóry. Zjistili, že 90 % bakterií ze střev selat, která se rochnila ve venkovní špíně, pochází z kmene Firmicutes. Většina těchto bakterií patří mezi laktobacily, které jsou známé svými probiotickými účinky a dokážou organismus chránit před potenciálními patogeny, jako je Escherichia coli nebo Salmonella. U selat z vevnitř chované skupiny tvořily tyto "přátelské" bakterie 70 % střevní mikroflóry a u selat z izolovaného chovu jen 50 %.

Věc také zjistili podstatné rozdíly v expresi genů pro různé složky imunitního systému. U zvířat z vnitřního a izolovaného chovu byly aktivnější geny, které se podílejí na zánětlivých reakcích imunitního systému a syntéze cholesterolu. Selata z venkovního prostředí měla naproti tomu vyšší expresi genů, které ovlivňují funkce bílých krvinek označovaných jako T lymfocyty. O tom, že "přátelské" střevní bakterie ovlivňují vývoj imunitního systému a vnímavost k alergiím a chorobám, imunologové hovoří už dlouho. Výsledky nové studie jsou ale první, které ukazují na přímé propojení mezi "životem ve špíně", zdravím imunitního systému a expresí genů.

Zdroj: NatureNews

Martina Otčenášková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít