V Evropské unii začala platit Lisabonská smlouva
Evropská unie se ode dneška řídí Lisabonskou smlouvou. Reformní dokument sedmadvacítky vstoupil v platnost o půlnoci. Unie tak mimo jiné bude mít svého ,prezidenta' a ,ministryni zahraničí'. Výrazně se také zvyšují pravomoci Evropského parlamentu.
Evropský parlament jako jediný evropský orgán přímo volený občany bude mít stejnou pravomoc tvoření právních norem jako Rada Unie, tedy shromáždění ministrů členských zemí.
"Nově jde tedy o větší kontrolu občanů, respektive jejich volených zástupců nad tvorbou evropských právních předpisů. Nově také dává Lisabonská smlouva právo iniciovat vznik nařízení, směrnic, tedy evropských předpisů samotným občanům. Mohou sepsat petici a pokud na ni bude více než milion podpisů občanů z více členských států, to přiměje Evropskou komisi, aby podala nějaký návrh unijní legislativě," přiblížil pro Rádio Česko zpravodaj ČRo v Bruselu Pavel Novák.
Dneškem vstupuje v platnost Lisabonská smlouva. Téma pro zpravodaje ČRo v Bruselu Pavla Nováka na Rádiu Česko.
Připomněl také, že v Lisabonské smlouvě je poprvé zavedena možnost nabýt úplnou suverenitu. "Tedy vystoupit z Evropské unie a stát mimo ni," dodal zpravodaj.
Europoslanci budou spolurozhodovat o směrnicích a nařízeních ve čtyřech desítkách oblastí více, než mohli doposud. Jedná se například o vnější obchod Unie, bezpečnost, právo duševního vlastnictví nebo oblast služeb.
Jak řekl předseda parlamentu Jerzy Buzek, výrazné pravomoci dostane tento orgán také v případě zemědělství. Na společnou zemědělskou politiku jde skoro 40 procent prostředků z unijního rozpočtu.
"Vůbec poprvé budou mít poslanci právo rozhodnout o rozdělení výdajů na zemědělství. To je něco, co bylo až dosud skoro výhradně svěřené jen ministrům zemědělství členských zemí," zdůraznil Buzek.
Evropský parlament také bude muset dávat souhlas se všemi mezinárodními smlouvami uzavíranými Unií. Lisabonská smlouva mimo jiné ruší právo jedné země zablokovat rozhodnutí asi v 60 oblastech. V zahraniční politice nebo daňových otázkách se ale bude pořád rozhodovat jednomyslně.
Bere Lisabonská smlouva ČR suverenitu? Změní se nějak pozice ČR v Unii? To jsou jen některé z otázek, na které v Poledních ozvěnách Rž odpovídal profesor Michal Tomášek, vedoucí katedry evropského práva na právnické fakultě UK..
Pozice České republiky jako menšího státu Evropské unie zůstává v podstatě nezměněná. "Viděli jsme to koneckonců nyní při nominaci Evropské komise, že ta nejvýznamnější, nejklíčovější místa v EK mají zástupci velkých zemí. S výjimkou Finska," řekl v Poledních ozvěnách Radiožurnálu profesor Michal Tomášek, vedoucí katedry evropského práva na právnické fakultě UK.
"Důležité jsou změny rozhodovacích pravidel a tam vidím určité riziko, protože Česká republika opravdu oslabila oproti svému stávajícímu postavení v Evropské unii a Lisabonská smlouva ji nepřináší posílení jejího postavení, ale spíše oslabení," řekl na Rádiu Česko europoslanec za ODS Jan Zahradil.
Podle některých pozorovatelů by díky Lisabonské smlouvě měla Evropská unie fungovat, rozhodovat efektivněji, pružněji než dosud. "Stará pilířová struktura byl velice těžkopádný mechanismus, který v praxi působil mnohé problémy. V poslední fázi před ratifikací Lisabonské smlouvy se jevil jako překonaný, v podstatě už nefungoval. V tomto ohledu se rozhodně procesy zjednodušují," uvedl profesor Tomášek.
O nových pravidlech, která v EU zavádí Lisabonská smlouva, hovořili na Rádiu Česko europoslanec za ODS Jan Zahradil a předseda sněmovního zahraničního výboru Jan Hamáček z ČSSD.
Budoucí europrezident Herman van Rompuy tvrdí, že 's novými pravidly budeme muset žít velmi dlouho a debata o institucích je na dlouhou dobu u konce'. Tento názor sdílí i předseda sněmovního zahraničního výboru Jan Hamáček z ČSSD.
"Samotný ratifikační proces ukazuje, že v Evropě není příliš vůle jednat o nějaké další změně. S Lisabonskou smlouvou budeme muset žít možná i přes deset let. Myslím si, že pokud bude ČR provádět rozumnou diplomacii, nebude si hrát na sólistu, tak může být úspěšná," řekl v Poledních ozvěnách Hamáček.
Smlouva měla původně začít platit už od 1. ledna letošního roku. Nejdřív ji ale odmítli v referendu Irové a pak se čekalo na podpis českého prezidenta Václava Klause. Na jeho žádost si Česká republika vymohla výjimku z části textu, z Listiny základních práv EU.
Lisabonská smlouva vstoupila v platnost. ČR si vymohla výjimku z Listiny základních práv EU. O tématu hovořil na Rádiu Česko Jiří Přibáň, profesor Právnické fakulty university v Britském Cardiffu.
Výjimka vstoupí v platnost až v roce 2011, coby součást předpokládané přístupové smlouvy s Chorvatskem. Jiří Přibáň, profesor Právnické fakulty university v Britském Cardiffu, na Rádiu Česko připomněl, že Listina základních práv EU se týká fungování evropských institucí anebo evropského práva a na české instituce se vztahuje pouze tehdy, když aplikují unijní právo.
"Takže to není celoplošné přijetí dokumentu o lidských právech, který by mohl nějakým způsobem zcela zpochybnit českou listinu základních práv a svobod. Dokonce existuje konsensus, že listina byla svým způsobem zbytečná, protože to, co upravuje, už se skutečně na unijní úrovni aplikuje především Evropským soudním dvorem," uvedl Přibáň.
Někteří pozorovatelé vyslovili obavu z toho, že na základě Charty základních práv se budou dožadovat unijního zásahu a ochrany kterákoliv ze zájmových skupin, ať už to budou zaměstnanci, ekologičtí aktivisté nebo ti, kdo žádají v některé evropské zemi o azyl.
"Jakýkoliv právní dokument mohou využít nejrůznější skupiny. Podle mě bude zcela klíčové ne to, co je v dokumentu napsáno, ale jak ho bude využívat Evropský soudní dvůr," uvedl Přibáň s tím, že do budoucna můžeme očekávat všeobecné posílení soudní moci. "To se týká ale i národních soudů nejen Evropského soudního dvora," dodal.
Listina nebude aplikována zpětně
Německý filozof Peter Koslowski podal v polovině listopadu u německého ústavního soudu stížnost na výjimku, kterou mají Česko, Polsko a Británie. Tvrdí, že tato výjimka by mohla bránit německým občanům, aby se v majetkových otázkách, které by se týkaly Poláků a Čechů, dovolávali svých práv.
"Je to zcela nesmyslná stížnost. Nemá vůbec žádné opodstatnění v právu. Listina bude aplikována do budoucna nikoli zpětně. To právní experti donekonečna opakovali," uvedl Přibáň.
