Řasy a sinice kvetou, protože mizí ryby
Za hlavního viníka vodního květu jsme dlouho považovali znečištění vod dusíkem a fosforem. Nová studie ale ukazuje, že přemnožení řas a sinic může rozpoutat také úbytek vrcholových predátorů, jakými jsou například štiky.
Vodní květ vzniká při přemnožení vodních mikroorganismů jako sinice a jednobuněčné řasy. Ve vodě tvoří hustý zelený zákal, který blokuje přísun slunečního záření a snižuje množství kyslíku ve vodě. Holandští biologové si všimli, že u pobřeží Baltského moře jsou vodním květem daleko víc sužované vodní plochy, ze kterých kvůli nadměrnému rybolovu zmizely velké dravé ryby.
Spolu se švédskými kolegy shromáždili údaje o množství štik velkých (Esox lucius) a okounů říčních (Perca fluviatilis), které porovnávali s informacemi o populacích menších ryb a výskytu vodního květu. Zjistili, že v oblastech, kde štik a okounů silně ubylo, žije velké množství malých ryb a šance na vznik vodního květu je asi 50%. V místech, kde zůstala zachována přirozená hustota populací dravých ryb, je pravděpodobnost výskytu vodního květu jen 10%.
Kvetoucí hladina jako důsledek narušení potravního řetězce
Své podezření, že za nadměrným vodním květem může stát coby příčina úbytek predátorů, si vědci dále ověřovali sérií experimentů, při kterých sledovali růst řas a sinic v přítomnosti a nepřítomnosti dusíku a dravých druhů ryb. Podle předpokladů vznik vodního květu stimuloval přídavek dusíkatých hnojiv do vody. Kupodivu se ale také ukázalo, že na rozpoutání vodního květu bohatě stačí také samotná absence dravých ryb.
Je to vůbec poprvé, kdy nějaká studie dala do souvislosti nadměrný růst řas a sinic s vrcholovými dravci vodních ekosystémů. Autoři studie se domnívají, že důvodem je narušení potravinového řetězce. Velké dravé ryby loví menší dravé ryby, které se zase živí vodními plži a korýši. A právě tito bezobratlí živočichové jsou hlavními konzumenty řas a sinic. Pokud zmizí velké ryby, narostou populace těch menších a kvůli tomu se sníží počet plžů a korýšů. Řasy a sinice nemá kdo žrát a jejich růst se snadno může vymknout kontrole.
Zdroj: Nature News
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
