Stradivárky mají výjimečný zvuk, lakem to ale není

Čemu vděčí housle stradivárky za svůj vynikající zvuk? Lakem to nebude. K tomuto závěru došli němečtí a francouzští vědci. Analyzovali laky, které Stradivari použil při stavbě pěti nástrojů z let 1692 až 1724, čtyř houslí a violy, uložených v pařížském Muzeu hudby. Studii včera otiskl německý odborný časopis Angewandte Chemie.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

housle - ilustr. obr.

housle - ilustr. obr. | Foto: Dagmar Částková | Zdroj: Český rozhlas

"Zvuk houslí ovlivňuje především výběr dřeva, provedení, síla desek a lak, ale ten není zase tak podstatný," říká obchodník se starými hudebními nástroji Jiří Hron.

Stradivari nebyl první, kdo stavil housle, ty již dříve stavěli němečtí a italští houslaři. Informace o stavbě houslí se předávali většinou písemnou či ústní cestou. Stradivari ale konstrukci houslí upravil.

"Stradivari snížil klenbu vrchní i spodní desky. Chtěl, aby byl tón houslí průraznější," pokračuje Hron.

I proto dnes stradivárky, jak se říká, utáhnou i koncertní síň, tedy mnohem větší místnost, než pro jakou původně vznikly.

"Je to dáno výběrem dřeva. Smrk v Tyrolsku, kde jsou podmínky pro růst stromů velice obtížné, měl velmi tvrdé dřevo a to tak dobře rezonovalo. Vypracováním síly desek docílil Stradivari toho, že se ve zvuku houslí snoubila síla s barvou. Housle tak přezněly orchestr nikoliv silou, ale harmonickými tóny," vysvětluje obchodník se starými vzácnými hudebními nástroji.

Houslové dřevo se plavilo v moři

Francouzsko-německý tým, který zkoumal houslové laky, zjistil, že Stradivari používal celkem běžné ingredience. V první vrstvě lněný nebo ořechový olej, v další olej a jedlovou, borovicovou nebo smrkovou pryskyřici, u nejstarších nástrojů s červeným pigmentem.

"Napouštění olejem se říkalo zagruntování dřeva, aby se lak nedostal do pórů dřeva a to takzvaně neosleplo. Lněný olej ve spojení s minerály, které dřevo obsahovalo, plnil tedy zásadní funkci. Na vrchní desku se používalo javorové dřevo, na spodní smrkové. Dřevo se plavilo, často i po moři, což mělo za následek právě velký obsah minerálů a tím i větší tvrdost dřeva. Získalo tak správné resonanční vlastnosti," podotýká Jiří Hron.

Za svůj život postavil Stradivari odhadem až 800 nástrojů. Na výrobu jedněch houslí mu tak někdy mohl stačit i jen měsíc či měsíc a půl.

Helena Berková, Jan Piroch Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme