Krmení ptáků rozděluje druhy

Sypete ptákům potravu do krmítek? Podle nové studie tím můžete ovlivnit jejich evoluci a dokonce způsobit rozpad ptačích druhů.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla)

Pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla) | Foto: Jan Hošek

Přikrmování ptáků má například ve Velké Británii dlouholetou tradici a lidé věří, že svou štědrostí pomohou ptákům přežít zimu. Mezi ptáky, kteří krmítka hojně využívají, patří pěnice černohlavé (Sylvia atricapilla). Na zimu tito drobní pěvci migrují ze střední Evropy do Středomoří, kde se živí ozobáváním oliv a dalších plodů, které zůstaly na stromech. V 60. letech minulého století si ornitologové všimli, že někteří ptáci se oddělili od ostatních a místo na jihozápad zamířili severozápadním směrem. Doletěli tak přímo k plným krmítkům, které ptákům servírují britští občané. Nyní, po 30 generacích, do Anglie migruje asi 10 % všech pěnic černohlavých.

Němečtí evoluční biologové zjistili, že nový cíl migrace mezi ptáky staví reprodukční bariéru. Britské ostrovy jsou hnízdištím ve střední Evropě blíž než Středomoří, takže ptáci na ně doletí asi o 10 dnů dřív. Následkem toho se pěnice z Velké Británie a Středomoří převážně páří jen mezi sebou a obě populace se už začínají fyzicky odlišovat. Pěnice, které táhnou do Středomoří, mají zašpičatělá křídla, díky kterým rychle překonávají dlouhé vzdálenosti, a jejich široký zobák se hodí k ozobávání plodů.

Pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla) | Foto: licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 2.5, Jakub Stančo

Ptáci, kteří na zimu cestují do Velké Británie, ale nic takového nepotřebují. Jejich zobák se přizpůsobil krmení drobnými zrny a nyní je užší a protáhlejší. Křídla britských pěnic se zase zaoblila, takže usnadňují prudké manévry u krmítek. Ornitologové se domnívají, že tyto změny mohou být počátkem vzniku zcela nového ptačího druhu, který svou aktivitou "stvoří" člověk.

Zdroj: ScienceNOW, Science

Martina Otčenášková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme