Martin Bursík, poslanec

Martin BURSÍK, bývalý předseda Strany zelených, bývalý ministr životního prostředí, poslanec:
Děkuji pěkně, dobrý den.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Vy také pojedete do Kodaně, jako správný ekolog tam pojedete vlakem nebo tam poletíme letadlem, které zatěžuje ovzduší čtyřikrát více než vlak?

Martin BURSÍK, bývalý předseda Strany zelených, bývalý ministr životního prostředí, poslanec:
Poletím letadlem, děkuji za optání, je dobré, že se na to takhle ptáte. A já jsem součástí vládní delegace, když mě tam vysílá Poslanecká sněmovna a my jsme na ministerstvu životního prostředí zavedli vlastně systém takzvaného /nesrozumitelné/, to znamená vlastně ty emise, které při té cestě se vypustí do vzduchu, tak se, tak vlastně ministerstvo za to podpoří nějaké projekty v rozvojových zemích, které sníží emise, čili v tomhle smyslu se alespoň kompenzuje ta cesta.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
S čím konkrétně tam ta česká delegace pojede?

Martin BURSÍK, bývalý předseda Strany zelených, bývalý ministr životního prostředí, poslanec:
Česká delegace je součástí delegace Evropské unie, chodí to na těch konferencích, já jsem absolvoval dvě, Bali a Kodaň, takže za Evropskou unii mluví předsednická země Švédko, ale přece jenom my jsme měli předsednictví před Švédskem, řadu věcí jsme rozjednali, Švédsko to převzalo po nás, takže se od nás očekává, že podpoříme to vyjednávání a ty síly Švédka ve vyjednávání. Jedeme s tím, že Evropa je jedinou skupinou států, která se zavázala k tomu, že sníží emise o 30 procent ve srovnání s rokem 1990, pakliže se podaří skutečně uzavřít celosvětovou dohodu a těch 30 procent je dostatečných pro to, aby se zastavila klimatická změna ovšem za předpokladu, že další země jak rozvinuté, tak rozvojové analogicky jako Evropská unie se k tomu přidají. Takže jsme, řekněme, stále ještě tahouny toho procesu, byť samozřejmě se veliká pozornost soustřeďuje na Baracka Obamu, který by měl přijet podle všeho do Kodaně dokonce dvakrát. Nejprve 9., kdy by mohl v tom svém projevu slíbit, že Spojené státy sníží emise o 17 procent do roku 2020 a o 83 do roku 2050. Já si myslím, že on řekne i něco více, protože Čína jim je, Japonsko.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A co by to mělo být to více?

Martin BURSÍK, bývalý předseda Strany zelených, bývalý ministr životního prostředí, poslanec:
Tak to nedokážu říci, ale myslím si, že řekne trochu více a že by to mohlo pomoci odblokovat to jednání. A pak tam bude také v té závěreční fázi, kdy co já vím, tak je tam 99 hlav států a vlád, také premiér Fischer.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ano, ale na druhou stranu nebude to jen takové obecné nějaké prohlášení, bude skutečně nějaká dohoda všech těch světových mocností?

Martin BURSÍK, bývalý předseda Strany zelených, bývalý ministr životního prostředí, poslanec:
Tak je potřebné k tomu říci, že Spojené státy nedokáží uzavřít právně závaznou dohodu, protože mají tu zkušenost, že takhle se zavázaly k tomu ratifikovat Kjótský protokol, ale poté se nepodařilo ho prosadit v americkém Kongresu, takže tuhle chybu nemohou zopakovat, ani by to nebylo jaksi nevytvářelo důvěru u jejich partnerech, takže, takže Obamově administrativě se podařilo prosadit zákon přes Sněmovnu reprezentantů, nestačil ho prosadit přes Senát a tudíž se očekává, že někdy v průběhu jara by ho prosadil, a poté by někdy v průběhu roku vlastně se uzavírala ta závazná, právně závazná dohoda. Ale myslím si, že tam je příležitost k tomu, aby vlastně jednotlivé státy, které tam budou rozvojové, rozvinuté, aby přišly se svými vlastně nabídkami, o kolik sníží kácení tropických pralesů.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ano, ale taková nabídka nebo slib, který nebude na papíře, jaký má význam?

Martin BURSÍK, bývalý předseda Strany zelených, bývalý ministr životního prostředí, poslanec:
Ono to bude na papíře a zase není rozumné od toho očekávat, že by jenom byla výsledkem nějaká jalová deklarace, když si představíte.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Takže bude jasná dohoda prostě všech států, že třeba o 20 procent se budou snižovat.

Martin BURSÍK, bývalý předseda Strany zelených, bývalý ministr životního prostředí, poslanec:
Něco mezi, něco mezi, prostě nebude to jalová deklarace, protože tam je.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Něco mezi 20 až 30 nebo, nebo něco.

Martin BURSÍK, bývalý předseda Strany zelených, bývalý ministr životního prostředí, poslanec:
Sto státníků světa a premiérů, budou tam nějaké závazky, bude tam jasně, podle mého názoru naznačená ta další cesta tak, aby vlastně v průběhu dalšího půlroku až roku se to dotáhlo do finále.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Hlavně je, rozvojové země jsou ochotny třeba žít ekologičtěji, ovšem chtějí za to, aby jim ty bohaté státy platily. Jejich argument je jasný, podle nich planetu v minulosti znečistily právě průmyslově vyspělé země a ta částka, která se odhaduje na tyto rozvojové země, se pohybuje kolem 100 miliard euro, pokud je ta částka, která se objevuje v médiích, správná. Takže jakým způsobem by se na této částce měla podílet Česká republika?

Martin BURSÍK, bývalý předseda Strany zelených, bývalý ministr životního prostředí, poslanec:
Je správná, těch 100 miliard euro je odhad někdy v roce 2020, teď se jedná o něčem aktuálnějším. Vlastně podaříli se uzavřít tu novou globální dohodu, která naváže na Kjóto, tak ta dohoda bude platit od roku 2013. Pak skutečně by se jednalo o zhruba 100 miliard korun, kde asi 38 miliard by měl vytvořit uhlíkový trh, to znamená vlastně obchodování s uhlíkem, zhruba 40 miliard by měly samy rozvojové státy dát do toho balíku, a zhruba 22 až 50 miliard euro spadá na mezinárodní podporu právě z rozvinutých zemí. A pak je ještě financování, které se týká ještě toho období do roku 2013, to znamená, říká se tomu /nesrozumitelné/, to teď jako rychlé peníze, tam by to mělo být 2 až 15 miliard euro a na Českou republiku z toho připadá zhruba 1 procento.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Kde na to Česká republika, která má velmi našponovaný rozpočet, vy sám jste ve sněmovně, takže víte, co to tam dělá, když se přehazují miliardy, kde na to vezmeme?

Martin BURSÍK, bývalý předseda Strany zelených, bývalý ministr životního prostředí, poslanec:
Já myslím, že jsou dva zdroje. Jednak máme stávající rozvojovou pomoc a zhruba polovina té rozvojové pomoci jde na projekty, které souvisí s ochranou klimatu. Otázkou bude, na kolik bude možné tyhle peníze vlastně jako soustředit a započítat do téhle pomoci. No, a poté to bude výnos z obchodování s emisními povolenkami, protože nově od toho roku 2013 podle klimatickoenergetického balíčku příjem nebo výnos z obchodování, z aukcí, z povolenek je příjmem členského státu u nás, tedy bohužel nějakou část těch prvních roce, letech si jaksi ukradl státu ČEZ tím slavným přílepkem v Poslanecké sněmovně a v Senátu, čili těch peněz bude méně a vezme si je ČEZ, což já jsem velmi kritizoval, vystupoval jsem proti tomu. Ale budiž, stejně se vytvoří vlastně finanční zdroje a evropské státy se zavázaly k tomu, že polovinu z těch peněz, které dostanou vlastně extra navíc kromě běžného rozpočtu, dají právě na rozvojovou pomoc.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A co tedy to bude znamenat ty možné závěry z Kodaně pro běžného českého občana? To znamená, že se bude víc tlačit na to, aby se používaly biopaliva v autech, aby se méně topilo, spíš se zateplovaly domy, to nás čeká?

Martin BURSÍK, bývalý předseda Strany zelených, bývalý ministr životního prostředí, poslanec:
Nás čeká daleko víc.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Jeje.

Martin BURSÍK, bývalý předseda Strany zelených, bývalý ministr životního prostředí, poslanec:
Já bych to nazval takovou, já jako myslím, že jsem známý, že jsem docela moderátní ekolog i zelený, nejsem radikál, nejsem fundamentalistou, ale to, co říká, říkají vědci z mezivládního panelu pro klimatickou změnu, je konstatování, že v roce 2050, tedy za zhruba 40 let by ve vyspělých zemích se měly snížit emise o 85 až 90 procent, to znamená de facto odchod od spalování fosovních paliv, my nebudeme za 40 let jezdit na naftu autech, my nebude vytápět.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
My nebudeme jezdit autem.

Martin BURSÍK, bývalý předseda Strany zelených, bývalý ministr životního prostředí, poslanec:
My budeme, my budeme využívat daleko efektivněji palivo, auta budou podle všeho daleko lehčí, budou mít daleko menší spotřebu. Vidíte, že ten trend teď běží, automobilky se předhání, a najednou dokáží vyrábět hybridní automobily. Před několika dny ve sněmovně se schvaloval návrh zákona, který ještě jsme připravovali v minulé vládě jako program, kdy vlastně už automaticky od příštího roku, od poloviny roku, když si někdo, když si koupíte naftu do auta, tak tam budete mít 6,3 procenta metylesteru řepkového oleje v té naftě a nebude o tom vědět, a budete mít 4,5 procenta bioetenolu v benzinu a vedle toho už se prosazuje stlačený zemní plyn, bioplyn z bioplynových stanic a to jsou jenom auta. U topení to bude tak, že postupně to půjde do standardu pasivních domů, to znamená, že ty domy vlastně samy si dokáží pochytat sluneční energii na to, aby vytápěly a bude daleko menší spotřeba. Je potřebné si uvědomit, že my spotřebujeme na obyvatele, nebo emitujme, vypustíme 14,4 tuny CO2 a třeba Indie 1,5, 1 tunu, takže my se musíme dostat zhruba k těm 2, 2,5 /nesrozumitelné/ a znamená to skutečně technologickou revoluci. Je před námi zelená technologická revoluce, kdy vlastně celá infrastruktura dopravní, energetická se zgruntu změní. Nelíbí se to ČEZu, nelíbí se to uhelným společnostem, ale když o tom třeba debatujete s ministrem energetiky panem Chu z Obamovy administrativy, tak o tom mluví velmi zasvěceně, protože je pravda nositelem Nobelovy ceny. A tohle, tímhle směrem půjde vývoj v rozvinutých zemích.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
To říká bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík, který je hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Strana zelených, které dlouho předsedal, má za sebou sjezd. Martin Bursík do vedení nekandidoval, podle médií se tam ale dostali jeho lidé. Jaký je jeho vliv na tuto stranu, chce za zelené kandidovat do Poslanecké sněmovny? I na to se budeme ptát. Vy jste vystupoval na tom sjezdu s projevem, ovšem celý jste ho věnoval vlastně té konferenci v Kodani. To byl nějaký záměr, že jste nechtěl vstupovat do té vnitrostranické debaty?

Martin BURSÍK, bývalý předseda Strany zelených, bývalý ministr životního prostředí, poslanec:
Určitě. Předně stranický sjezd byl shodou okolností naplánován tak, že skutečně téměř kopíroval zahájení té klimatické konference. Zelení nejen v České republice, v podstatě z celé Evropy ve světě jsou známy jako strana, která je nejvíce spojená s tím tématem klimatických změn a cítíme vlastně tu urgenci, že je potřebné učinit zásadní kroky a zastavit klimatickou změnu. Čili já jsem poměrně podrobně tam o tom hovořil. Ty důvody byly dva. Jednak si myslím, že je dobré, aby delegáti ty nejaktuálnější informace slyšeli a navíc, navíc ten sjezd byl přenášen v televizi, takže je dobré, když si to poslechnou i diváci České televize.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A jaký vlastně teď máte momentálně vliv ve Straně zelených? Protože, když si člověk pročítá média, tak se dočítá, že vlastně se do vedení dostali lidé, které vy, kteří vy jste si sám přál, takže ten vliv tam asi nemáte zanedbatelný pořád, byť jste bývalý předseda.

Martin BURSÍK, bývalý předseda Strany zelených, bývalý ministr životního prostředí, poslanec:
Nedělejte ze mě šedou eminenci, já nejsem jako tímhle typem politika, já jsem si přál, aby do vedení šli lidé, kteří jsou fachmani, jsou odborníci v oblasti životního prostředí. Ne proto, že bych chtěl ze Strany zelených udělat monotématickou stranu, vůbec ne, naopak v tom roce 2006 jsme přeci ukázali, že jsme strana, která je schopna zformulovat i zajímavý kvalitní ekonomický program sociální, zdravotní a ukázali jsme, že jsme univerzální strana, nikoli pouze strana, která dělá životní prostředí a lidská práva. Ale takovým negativním vedlejším efektem mé rezignace, mého odchodu z vedení strany byla skutečnost, že v tom vedení vlastně nebyl nikdo, kdo by se věnoval profesionálně ochraně životního prostředí, proto jsem stál o to, aby František Pelc s politickou zkušeností a zároveň náměstek ministra přes ochranu přírody tam byl. A nakonec myslím, že je velmi dobré, že Eva Tylová z České inspekce životního prostředí tam je. Čili jsou tam dva fachmani přes ochranu přírody, ještě vlastně třetí Martina Pokorná, právnička, která má za sebou vlastně záchranu Českého ráje před dálnici R35 nebo rychlostní komunikací, má taky ty zkušenosti, čili za tohle jsem rád.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ale to, že jsou to vaši lidé, tak to přirovnání je správné, jak tedy používají média?

Martin BURSÍK, bývalý předseda Strany zelených, bývalý ministr životního prostředí, poslanec:
Ale, ale ano, já si myslím, že výsledek toho sjezdu je velmi dobrý, že to personální namixování lidí v předsednictvu skutečně vybralo ty nejkvalitnější lidi. Ale zároveň je také důležitý, že ten sjezd vlastně potvrdil ten trend, že tam nezvítězili extrémy těch protikandidátů a že vlastně Strana zelených zůstává tou středovou stranou, která, myslím, zesílila ten potenciál oslovit městské liberální voliče, kteří nám pomohli v roce 2006 a které nám teď tak trochu krade TOP 09.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
K TOP 09 se určitě ještě dostaneme. Ale teďka k jednomu pátečnímu rozhovoru který jste poskytoval Hospodářským novinám. Ty se vás také ptaly, jestli budete kandidovat do Poslanecké sněmovny, vy jste říkal, že bude záležet na tom, jak dopadne volba vedení. Teď, když jsme si řekli, že vlastně s tím, jak dopadla volba vedení, jste víceméně spokojen, tak z toho by se dalo usuzovat, že kandidovat budete?

Martin BURSÍK, bývalý předseda Strany zelených, bývalý ministr životního prostředí, poslanec:
Je brzo klást tu otázku, já myslím, že je dost času. Ještě abyste dobře pochopila, já jsem prostě, jak jsem rezignoval, tak jsem v podstatě věnoval ten čas hodně studiu, doháněl jsem to, co jsem nestihl, věnoval jsem se velmi klimatu, připravil jsem jeden projekt, proto jsem tam mluvil o klimatu.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Budete tedy nebo nebudete kandidovat, kdy se rozhodnete?

Martin BURSÍK, bývalý předseda Strany zelených, bývalý ministr životního prostředí, poslanec:
Já si myslím, že se rozhodnu tak někdy v průběhu ledna, začátku února, takhle nějak.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A teď v těch úvahách, protože předpokládám, že o tom trochu uvažujete, jste na tom jak? Že spíš se vám chce do té kandidatury nebo spíš si říkáte, že už ne, že už toho máte plné zuby té sněmovny?

Martin BURSÍK, bývalý předseda Strany zelených, bývalý ministr životního prostředí, poslanec:
Já si myslím, že mně se hodně odlehčilo tím, že jsem přestal vlastně nést tu, tu váhu politické strany a v něčem je to vlastně produxní. Mně ten sjezd mně vlastně doložil, že politika je běh na dlouho trať a vlastně věci, o kterých bylo tolik humbuku na tom teplickém sjezdu a i novináři vlastně referovali o tom v podstatě negativně, já jim to nezazlívám, tak najednou na tomhle sjezdu třeba ty stanovy úplně ve stejném znění, v kterém jsem to navrhoval na tom teplickém sjezdu, prošly jako bez mrknutí.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A jak to souvisí s vaší kandidaturou nebo nekandidaturou?

Martin BURSÍK, bývalý předseda Strany zelených, bývalý ministr životního prostředí, poslanec:
A no, vy jste se mě ptala na to.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Jak dalece v těch úvahách jste daleko rozhodnut, nebo nerozhodnut.

Martin BURSÍK, bývalý předseda Strany zelených, bývalý ministr životního prostředí, poslanec:
Tak já jsem se vlastně jako vzdálil těmhle stranickým věcem, jsem rád, že to pokračuje kontinuálně dál a teď vrátil jsem se zase k té odbornosti, k tomu tématu životního prostředí a tam se připravuje. A já myslím, že bude velmi záležet na tom, jak to nové předsednictvo vydefinuje strategii do voleb a nakolik pozve nějaké další osobnosti, které by posílily ten profil zelených a vlastně dokázaly oslovit veřejnost. Čili myslím si, že tam je nějaké série předpokladů k tomu, aby Strana zelených obhájila tu pozici v Poslanecké sněmovně a byl vnímána tou částí veřejnosti, která má, řekněme, sklony volit zelené jako skutečná alternativa. A to přeci jako nesouvisí pouze s mou osobou. Tam půjde o to, kdo do toho půjde další. Je i důležité zdůraznit to, že.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ale tak vy sám jste říkal v Hospodářských novinách, že by vás lákal právě střet s Karlem Schwarzenbergem, který bude právě v Praze kandidovat za TOP 09.

Martin BURSÍK, bývalý předseda Strany zelených, bývalý ministr životního prostředí, poslanec:
Já jsem, já jsem rád, že se mě na to ptáte, protože, protože já bych rád zdůraznil, že ono je to z novinářského hlediska atraktivní, že jo, novináři mají rádi střety a je to logické, takže když v tom rozhovoru někde se mě ptali, jestli by mě lákal střet s Karlem Schwarzenbergem, já jsem říkal, já Karlu Schwarzenbergovi nic nedlužím. Ale je důležité zdůraznit, že to není moje jako důvod politického konání, já jsem v politice kvůli tomu, abych něco udělal primárně pro životní prostředí a pak ještě pro takové věci jako je korupce a boj proti korupci a další. A není to jako u mě nějaká touha jako osobního střetu s někým, takže, takže to jenom, že to je novinářsky zajímavé, tak z toho udělaly ty noviny titulky. V jistém smyslu by to bylo pikantní, kdybychom se spolu jako utkali v tom volebním obvodu v Praze. Já v podstatě nepočítám s tím, že bych kandidoval někde jinde než v Praze, protože tady mám kořeny, tady jsem něco odpracoval i 7 let jako opoziční zastupitel na pražském magistrát a byl jsem a jsem tady teď stále ještě poslancem v Poslanecké sněmovně, ale jako je to jenom vedlejší. Je to prostě náhoda, když /souzvuk hlasů./

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Takže v půlce ledna vy řeknete jasné slovo, jestli kandidovat budete a.

Martin BURSÍK, bývalý předseda Strany zelených, bývalý ministr životního prostředí, poslanec:
Někdy v průběhu ledna na začátku února.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Nebo, nebo nebudete. Když jsme zmiňovali Karla Schwarzenberga, tak vy jste řekl v tom rozhovoru, že s Karlem Schwarzenbergem už se bavíte, ale že jste mu úplně neodpustil to, že hodil zelené přes palubu. Právě za zelené byl Karel Schwarzenberg ve vládě ministrem zahraničí. Do jaké míry ten odchod Karla Schwarzenberga vyčítáte sám sobě?

Martin BURSÍK, bývalý předseda Strany zelených, bývalý ministr životního prostředí, poslanec:
Tak myslím si, že sama sobě to vyčítat nemohu. Já jsem schopen jako vzít na sebe hodně, nakonec nevím, jestli je známý nějaký příklad předsedy strany, který by odešle po takových volbách jako jsou evropské, když sám nekandidoval, čili myslím si, že to je doklad toho, že dokáži převzít odpovědnost. Ale tady konkrétně pravdou je, že vlastně jako ta skupina fundamentalistů ve straně nebyla ke Karlu Schwarzenbergovi úplně vlídná v době, kdy byl ministr. To je, myslím, poctivé říci, že on si musel také vyslechnout nepříjemné věci, které.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A nebylo to třeba tím, že zelení mu nebyli schopni nabídnout to, co mu nabídla TOP 09, že vy třeba jste mu neřekli tak pojď, Karle, vést zelené?

Martin BURSÍK, bývalý předseda Strany zelených, bývalý ministr životního prostředí, poslanec:
Já myslím, že on by to takhle nechtěl a přeci to, o čem se hovoří, že dostal nabídku od Mirka Topolánka od Miroslava Kalouska, že bude ministrem zahraničních věcí a tohle, jestli to tak je, tak tohle asi pro něj bylo lákavé a stěží může Strana zelených dát tuhle.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
To jste slyšel kde, že mu, že mu to slíbili?

Martin BURSÍK, bývalý předseda Strany zelených, bývalý ministr životního prostředí, poslanec:
To je prostě věc, která, o které se prostě hovoří, myslím, otevřeně, takže, takže tohle jsme asi nedokázali Karlu Schwarzenbergovi nabídnout a aby tomu ještě bylo dobře.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Také když asi viděl ty vaše preference, které nejsou nic moc slavného.

Martin BURSÍK, bývalý předseda Strany zelených, bývalý ministr životního prostředí, poslanec:
Jo, ale aby tomu bylo dobře jako rozuměno, já si myslím, že jak, jako v životě soukromém, tak i v té politici, i když politika je hodně džungle a často jako neplatí podání ruky, anebo slovo, tak přesto si myslím, že jako nějaká elementární vlastně jako věrnost v uvozovkách té straně, která vytvořila Karlovi Schwarzenbergovi předpoklady k tomu, aby mohl dělat tu funkci, tak si myslím, že by tady měl. A to, co já jsem vlastně řekl kriticky, že když už se takhle rozhodl, tak to měl udělat tehdy, když ta loď někde zakotvila v přístavu, někde mezi volbami a nikoli v průběhu volebního kampaně do Evropského parlamentu. Ale nemám nějak jako velkou potřebu o tom, to nějak rozebírat a moc o tom mluvit.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Pojďme ještě rychle otevřít jedno téma. Vy jste v Hospodářských novinách řekl a budu citovat: "Vliv generálního ředitele Martina Romana a ČEZu na českou politiku je největším systémovým problémem české demokracie. Oni mají obtočené politiky kolem prstu, mají většinu ve sněmovně i v Senátu a diktují politiku." Konec citátu. Řeknete konkrétně, které politiky má podle vás Martin Roman a ČEZ obtočené kolem prstu?

Martin BURSÍK, bývalý předseda Strany zelených, bývalý ministr životního prostředí, poslanec:
Tak to bych musel vám vyjmenovávat nadpoloviční většinu Poslanecké sněmovny i Senátu a to by tady ten pořad nestačil.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Stačí, stačí namátkově, jestli, jestli řeknete nějaké konkrétní jména.

Martin BURSÍK, bývalý předseda Strany zelených, bývalý ministr životního prostředí, poslanec:
Já myslím, že je potřeba nejspíše říci to, že, že nejlepším příkladem je, myslím, ten přílepek, který se týká postupného náběhu aukcí v emisní obchodování. Já jsem o tom, na začátku jsem to zmínil, novelou zákona úplně jiného, to znamená vlastně protiústavním přílepkem se stalo to, že bez jakékoli diskuse, bez toho, aby to navrhovala vláda a předkládala, skupina poslanců a tam je to zajímavé, protože to byl bývalý, bývalý ministr průmyslu.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A řekněte, jaká, jaká skupina. Pan Milan Urban.

Martin BURSÍK, bývalý předseda Strany zelených, bývalý ministr životního prostředí, poslanec:
Urban za ČSSD a také bývalý ministr průmysl Říman za ODS, čili zajímavá velká, velká koalice.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Takže to byli dva, pana Římana a pana Urban má podle vás Martin Roman obtočené kolem prstu?

Martin BURSÍK, bývalý předseda Strany zelených, bývalý ministr životního prostředí, poslanec:
Ano to dokážu říct docela jako otevřeně, ano. A je to vidět na jejich politickém vystupování a je to vidět i na tom, co prosazovali, protože prosazovali návrh nebo novelu zákona, na základě které se vlastně stát zbavuje svých budoucích výnosů z obchodování s emisními povolenkami ve výši cirka 60, 64 miliard korun a dává je akciové společnosti ČEZ. To není úplně taková legrace.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A podle vás jsou to jasné důkazy, že je má obtočené kolem prstu?

Martin BURSÍK, bývalý předseda Strany zelených, bývalý ministr životního prostředí, poslanec:
Já si myslím, já si myslím, že jasnými důkazy je poté výsledek toho hlasování v Poslanecké sněmovně a poté v Senátu, kdy vlastně jak sněmovna, tak Senát tenhle zjevně protiústavní přílepek s problematickým obsahem, o kterém by určitě měla být vedena diskuse, ke které by se určitě měla vyjádřit vláda, tak vlastně schválili to nadpoloviční většinou a byl to byl prostě návrh ČEZu, ke kterému ČEZ si dokázal vyjednat většinu v obou komorách parlamentu.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Co z toho, podle vás tady tito politici mají? Naznačuje to nějaké korupční jednání podle vás?

Martin BURSÍK, bývalý předseda Strany zelených, bývalý ministr životního prostředí, poslanec:
Já si myslím, že to tady na to já odpovídám tak, že ten problém české politiky je v tom, že financování politických stran není transparentní. Je to tak, že ČEZ nemůže podle zákona financovat politické strany, protože se jedná o polostátní firmu, takže kdybych řekl, že ČEZ financuje polostátní, politické strany, tak odpovědí by bylo my nemůžeme podle zákona, chováme se v souladu se zákonem, ale zároveň to, to financování kampaní je velmi netransparentní. Za prvé si myslím, že by mělo být omezeny, že by vlastně měl být limit finančních prostředků, které politické strany mohou dát na kampaně, a za druhé by mělo být velmi podrobné vlastně vykazování každého jednotlivého billboardu, plakátu a tohle není. A viděli jsme to přeci na tom testu toho poslance Dolejše za komunisty, který ukázal tu.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A poslance.

Martin BURSÍK, bývalý předseda Strany zelených, bývalý ministr životního prostředí, poslanec:
Kteří ukázali tu cestu, že vlastně ten sponzor neplatí tu politickou stranu, ale platí tu reklamní kampaň a přímo ty konkrétní produkty.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A tímto způsobem podle vás funguje ČEZ?

Martin BURSÍK, bývalý předseda Strany zelených, bývalý ministr životního prostředí, poslanec:
Já, já, když se mě ptáte, co za to ti politici mají, tak já vám na to odpovídám, že to nedělají pro krásné modré, hnědé, zelené nebo pán bůh ví, jaké oči má Martin Roman, ale že tam prostě nějaký důvod, proč politici jdou takhle na ruku téhle elektrárenské společnosti. A není to tenhle případ, já vám dám případ velmi rychle. Když Sarkozy v průběhu francouzského předsednictví pozval předsedy vlád na jednání do Poznaně, tak pozval také Mirka Topolánka, nemohl jet, měl sjezd, jel tam místo něho Saša Vondra a najednou jsem zjistil, že v té delegaci je také Alan Svoboda z ČEZu, řekněte mi proč?

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ano to je případ, o kterém vy jste mluvil už i v Hospodářských novinách, ale podle vás toto by se dělo, kdyby byl generálním ředitelem ČEZu kdokoli jiný než Martin Roman také?

Martin BURSÍK, bývalý předseda Strany zelených, bývalý ministr životního prostředí, poslanec:
Já si myslím, že ten Martin Roman jakosi ten jeho fenomén tam je významný, protože tahle situace za jeho vládnutí v uvozovkách ČEZu se významně zhoršila. To jeho propojení s tou politikou je vážnější a také vlastně myslím si, že politici vlastně jako víc jdou na ruku. Ministr, třeba náměstek ministra průmyslu přijde na jednání vlády a přinese podklad, který zpracovával ČEZ a dají tomu akorát košilku.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Takže jasná otázka, měl by být podle vás vyměněn generální ředitel ČEZu Martin Roman?

Martin BURSÍK, bývalý předseda Strany zelených, bývalý ministr životního prostředí, poslanec:
Já si myslím, že by měly být velmi systémové změny, že by měla být vyměněna dozorčí rada, která neobhajuje zájmy státu, ačkoli stát má vlastně 67 procent akcií ČEZu.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A Martin Roman měl by zůstat nebo ne?

Martin BURSÍK, bývalý předseda Strany zelených, bývalý ministr životního prostředí, poslanec:
Martin Roman by podle mého názoru měl jít pryč z té funkce skutečně, protože tam totiž ten problém je v tom, že ten ČEZ se chová jako akciová společnost a především jde o zisky a akcie toho ČEZu, ale on také by měl prosazovat nějaký veřejný zájem. Například spor ČEZu s ministerstvem životního prostředí, když ČEZ nechce při modernizaci v podstatě výstavbě nové elektrárny Plunéřov instalovat nejmodernější technologie, šetří na tom a chce dávat technologie s nižší účinností, které víc zamoří životní prostředí a vlastně spotřebují více uhlí, tak to prostě ukázka toho, že ta firma jako vůbec nedbá toho, že dominantním vlastníkem je stát a že by také stát tam měl realizovat nějakou svoji politiku, například politiku ochrany životního prostředí, klimatu či ovzduší. Ale to je dáno tím, že tady nevládne, tady tím kdo je silnější v té soutěži není vláda, ale ČEZ.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Poslanec Strany zelených Martin Bursík byl hostem Dvaceti minut Radiožurnálu, díky za to, na shledanou.

Martin BURSÍK, bývalý předseda Strany zelených, bývalý ministr životního prostředí, poslanec:
Děkuji pěkně za pozvání, na shledanou.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Za chvilku další zprávy Radiožurnálu, Helena Šulcová přeje hezký zbytek dne.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu jeNEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.