Globální konference o klimatických změnách má ambiciózní cíle
Dlouho očekávaná a široce diskutovaná globální konference Organizace spojených národů o klimatických změnách začala v Kodani. Pořadatelské Dánsko chce na jejím konci vidět konkrétní datum pro přijetí závazné mezinárodní dohody o omezení takzvaných skleníkových plynů a další přesvědčivé výsledky.
Podle dánské předsedkyně právě započatého summitu Connie Hedegaardové pořadatelská země chce po dvoutýdenních jednáních mít jasné přísliby pro dlouhodobé financování celého procesu a stanovení konkrétního data, kdy bude podepsána závazná smlouva o omezení skleníkových plynů pro období po roce 2012.
Vedoucí české delegace na kodaňském summitu Pavel Zámyslický a klimatolog z Českého hydrometeorologického ústavu Jan Pretel v Radiofóru Českého rozhlasu 1 o klimatické konferenci v Kodani
Taková smlouva, nástupkyně takzvaného kjótského protokolu, měla být podle původních plánů podepsána už v Kodani, ale již dnes je téměř jisté, že se jednalo o nesplnitelný cíl.
Hedegaardová ovšem zároveň uvedla, že momentální politická vůle zúčastněných zemí je velmi vysoká a že nejnovější pozitivní signály například z Indie nebo Jižní Afriky naznačují, že i přes nezdar původních ambicí je naděje na pokrok velká.
Náznak toho, že jednání nebudou snadná, se již dnes ve slavnostní atmosféře projevil tvrdou kritikou od zástupce Papuy Nové Guineje, jemuž se nelíbil mechanismus přijímání rozhodnutí globálního fóra.
Rozvinuté a rozvojové státy mají odlišné požadavky
Ladislav Kurc z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a ekolog Bedřich Moldan, senátor ODS, v Radiofóru Českého rozhlasu 1 o klimatických měnách
Vedoucí české delegace na kodaňském summitu Pavel Zámyslický, vedoucí oddělení změny klimatu na Ministerstvu životního prostředí na úvod kodaňského summitu uvedl, že jednotlivé skupiny rozvinutých a rozvojových zemí zatím trvají na svém, proto bude náročné najít kompromis. Rozpory se dají najít především ve snižování emisí.
V Radiofóru Českého rozhlasu 1 pokračoval, že právě kvůli tomu mají teď odborníci týden na dohodu, než do Kodaně přijedou vrcholní politici.
"V otázce financování se obě strany rozcházejí v tom, kolik by měly bohatší země přispívat chudším a jakým způsobem. Chtějí, aby poskytnuté prostředky byly na úrovni půl až jednoho a půl procenta HDP rozvinutých zemí a aby šly z rozpočtových peněz," řekl Zámyslický.
V Kodani se státy teprve dohodnou, že se dohodnou
Klimatolog Ladislav Metelka z Českého hydrometeorologického ústavu o globálním oteplování
Klimatolog z Českého hydrometeorologického ústavu Jan Pretel už v uplynulých dnech vyjadřoval jistou skepsi ohledně toho, jak může kodaňský summit dopadnout. Politickou, právně závaznou smlouvu neočekává, jen dohodu o pokračujícím jednání o snižování emisí.
Emisní závazky, vzniklé v Kodani, by se měly podle klimatologa Pretela být na úrovni návrhu Evropské unie - tedy redukce okolo dvaceti, třiceti procent.
"Ale uvědomme si: I kdyby Evropa nakrásně snížila svoje emise o dvacet, třicet procent, jde jen o patnáct procent současných celosvětových emisí - a to by klimatu nepomohlo. Efekt by se zvýšil, kdyby se připojily Spojené státy americké," konstatoval Pretel.
Současně zdůraznil rostoucí roli rozvojových zemí. Například emise z Číny jsou v poměru k USA asi 8 : 6, čínské jsou tedy o patnáct až dvacet procent vyšší než americké.
Jaký je podíl člověka na změnách klimatu?
Ladislav Kurc z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze souhlasil s tím, že existuje antropogení vliv na změnu klimatu na zeměkouli, ale zpochybnil výši lidského podílu. Na něm podle něj není shoda.
Ekolog Bedřich Moldan, senátor ODS, naopak zdůraznil, že kvantitativní poměry vlivů na klimatické změny jsou v odborných kruzích zcela jasně popsány. Vliv skleníkových plynů, zčásti produkovaných lidmi, odhadl jako daleko největší, zhruba osmdesátiprocentní.
Klimatolog Ladislav Metelka z Českého hydrometeorologického ústavu, člen Intergovernmental Panel on Climate Change (panel OSN) k tématu uvedl, že podle jeho názoru je vliv člověka na klima, na globální oteplování nadpoloviční.
"Pokud bychom neudělali nic proti současnému stavu (například způsobu výroby energie), tak ve druhé polovině tohoto století by mohlo dojít k nárůstu teplot až o několik stupňů proti současnosti, o čtyři až pět stupňů. Pokud budou přijatá některá opatření na snížení emisí, tak nárůst by mohl být na úrovni dvou až tří stupňů," konstatoval ve zpravodajském souhrnu Radiožurnálu Stalo se dnes klimatolog Metelka.
