Sebevražednost je u seniorů rostoucím fenoménem
V České republice si každý rok sáhne na život jedenáct tisíc seniorů. Jako důvod se nejčastěji uvádí, že ztratili smysl života a že si připadají být druhým na obtíž.
Sebevraždy patří k často zkoumaným fenoménům. Spis o sebevraždách napsal mezi jinými i první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Od té doby se změnily počty sebevrahů i způsoby smrti, jaké volí.
Z tabulek Českého statistického úřadu vyplývají známá fakta, že nejvíce lidí spáchá sebevraždu oběšením, následuje otrávení, zastřelení, skok z výšky, sebevražda ostrým předmětem, skok pod auto či vlak a utopení.
Předseda občanského sdružení Život 90 Jan Lorman mluvil na Rádiu Česko o sebevražednosti mezi seniory.
Nejrizikovější den v týdnu je pondělí, nejméně riziková je sobota nebo svátek. Co se týče měsíců, je obecně známé, že nejvíce sebevražd spáchají lidé v dubnu a celkově na jaře, naopak období před Vánocemi lidi deprimuje ze všech nejméně.
Muži si berou život častěji než ženy a s přibývajícím věkem se rozdíl mezi pohlavími zvyšuje. Zatímco u teenagerů připadají na jednu dívku dva hoši, u seniorů nad 85 let připadá na jednu ženu šest mužů. Právě lidé starší šedesáti let patří mezi nejvíce ohrožené skupiny.
Senioři jsou nejohroženější
To potvrzuje i Jan Lorman, předseda občanského sdružení Život 90: "Vycházím ze statistiky Ústavu zdravotních informací a statistiky. Dělají průzkumy sebevražd v celé populaci a bohužel z nich vyplývá nárůst sebevražd zejména mužů nad 60 let. Nejhorší je to u nejstarší kategorie této skupiny, u mužů nad 85 let, kde na sto tisíc obyvatel připadá ročně 120 sebevražd."
Jako důvod se nejčastěji uvádí to, že lidé ztratili smysl života a že si připadají na obtíž. Podle Jana Lormana ze sdružení Život 90 se není seniorům co divit. V české společnosti je totiž velmi silný takzvaný ageismus, tedy diskriminace kvůli věku. Zažilo ji 18 procent českých občanů. Pro srovnání - s diskriminací kvůli genderu se setkalo deset procent lidí.
"Podle mého názoru je problém v široce zakořeněném názoru v české společnosti o neproduktivnosti starých lidí. Že na ně musí mladší generace vydělávat a jen zabírají místo. Všimněte si například, jak často je v médiích zmiňováno, že neuživíme starobní důchodce. Jak se pěstuje nenápadný, ale velmi silný mezigenerační konflikt. Ale už nikde není řečeno to, že ta skupina, která nyní takzvaně živí starobní důchodce, bude za 20 až 30 let na jejich místě," upozorňuje Lorman.
Tuto situaci podle něj může paradoxně pomoci řešit pozdější důchodová hranice:
"Vždy je lepší, když člověk pracuje a platí daně, než když nepracuje a bere dávky nebo důchod. Měli bychom si vzít příklad z Velké Británie, kde je zákonem zakázáno, aby byl stanoven limit pro odchod do starobního důchodu."
Jan Lorman poukazuje také na to, že politické strany problematiku seniorů neřeší komplexně. Jeden příklad za všechny - sociální demokraté minulý týden navrhli vyplatit lidem v důchodu jednorázový příspěvek 2400 korun, tedy jakýsi třináctý důchod. Jan Lorman to označil za výsměch.
