Čína kritizuje západní země za pomalé snižování emisí
Čína na klimatickém summitu v Kodani kritizovala vyspělé západní státy. Ty podle ní snižují emise skleníkových plynů příliš pomalu. Podle vedoucího čínské delegace Su Weje jsou cíle, které si stanovily USA, EU a Japonsko, nedostatečné.
Nesouhlas vyvolal také dánský návrh závěrečného dokumentu, který počítá s tím, že se emise do roku 2050 sníží o polovinu oproti roku 1990. Tento závazek Dánsko ale v devítistránkovém dokumentu nijak dál nespecifikovalo, ani neupřesnilo jeho finanční nároky.
Podle čínských vědců jsou výkyvy teplot normální
Čína v současnosti vypouští nejvíce skleníkových plynů na světě. Mnozí její experti - na rozdíl od účastníků kodaňské konference - považují oteplování planety za přirozené. Vycházejí přitom z měření teplot v průběhu 4 tisíc let historie Říše středu.
Názory čínských vědců zaznamenal asijský zpravodaj Českého rozhlasu Robert Mikoláš
V roce 1500 před naším letopočtem, za vlády dynastie Šang, byla průměrná roční teplota těsně nad 11 stupni Celsia. Kolem roku 800 před Kristem už ale jen osm stupňů.
O dalších 500 let později průměrná teplota už zase stoupla na 9,5 stupně, aby v roce 1200 našeho letopočtu, v době panování dynastie Sung, klesla až na 7,5 stupně.
Měření pochází z údolí Žluté řeky a je výjimečně přesné. Pro císařské úředníky byly totiž tyto informace klíčové. Číňané tak vždy věděli, kdy budou moci zasít a kdy naopak sklízet úrodu.
A z těchto údajů dnes vychází i zástupce ředitele Mezinárodního klimatického centra čínské akademie věd Sie Čeng-chuej, podle kterého se prudké výkyvy teplot vždy po čase stabilizovaly.
,Oteplování planety Číně pomůže'
A jak dodává, současné oteplování naopak Číně pomůže. A čím dříve podle něho teploty stoupnou, tím lépe. Bude totiž možné kultivovat mnohem více půdy v oblastech, kde je nyní chladněji, třeba ve Vnitřním Mongolsku. Teplejší vzduch nad oceány pak zase přinese více srážek, což opět pomůže vyšší úrodě.
Historik Wang C'-ťin zabývající se životním prostředím pak dokonce tvrdí, že existuje souvislost mezi počasím a postavením i mocí Číny. Když prý bylo chladněji, zemědělcům se nedařilo a Říše středu se nedokázala bránit nájezdům cizích vojsk.
Jak doslova říká, vyšší teploty nebudou znamenat návrat slonů, ale opět se začne v údolí Žluté řeky pěstovat rýže a bambus a provincie, kde lidé kvůli extrémním podmínkám nemohou žít, se stanou obyvatelné.
