Kniha Koudelkových fotografií ze srpna 1968 vyšla v Rusku
Rusové mají po více než 41 letech možnost seznámit se s fotografiemi zachycujícími začátek sovětské invaze. V ruském vydání k nim míří soubor snímků Josefa Koudelky, které připomínají dny, kdy se vztah mnoha Čechů k Rusku možná navždy změnil.
V Česku a dalších osmi zemích vyšla kniha už před rokem u příležitosti 40. výročí okupace a prakticky všude vzbudila bouřlivý ohlas. S emotivními reakcemi se setkala i v Rusku.
"Moje první dojmy? Přiznávám že šok. Jako absolventka historie toho o nedávné minulosti vím poměrně dost, ale že to v Praze vypadalo takhle, to jsem netušila," říká 41letá Sněžana na adresu fotografií Josefa Koudelky.
Sbírku 250 snímků dnes už světově známého fotografa agentury Magnum přijel na literární veletrh Non Fiction do Moskvy představit majitel českého nakladatelství Torst Viktor Stoilov.
Ruský nakladatel se nenašel
K debatě o knížce se nejdřív schází jen pár zasvěcených. Dramatické a unikátní záběry sovětských tanků v pražských ulicích promítané na velké plátno ale brzy přitahují zájem dalších a za chvíli je sál plný.
"Velké Koudelkovo přání bylo, aby jednou spatřila světlo světa i v ruštině. Francouzský nakladatel se snažil ve Frankfurtu zkontaktovat několik ruských nakladatelů s tím, že se žádný nenašel. Já jsem tehdy panu Koudelkovi slíbil, že když se nenajde ruský nakladatel, že vydám knihu v ruštině sám," vysvětluje Viktor Stoilov.
Podle svých slov chtěl pomoci tomu, aby i Rusové měli šanci udělat si plastičtější obrázek o tom, co se v roce 1968 v Československu dělo.
Historie, o které se mlčí
"Je velmi dobře, že tu kniha vychází. Věci se periodicky opakují, v Rusku jsme teď svědky období, kdy se opět o některých momentech historie a o zločinech totality mlčí. Je proto důležité, že publikace bude upomínat lidi na to, co se stalo, nedovolí jim zapomenout," domnívá se Artis Erglis z lotyšského Muzea národní fronty.
"Je to úžasná kniha. Škoda jen, že nevyšla dřív, dnes už to je pro mnoho lidí tady zapomenutá věc. Já sama si ji určitě pořídím. Jinak co se samotných událostí z osmašedesátého týče, já osobně stud necítím. Myslím, že to tehdy bylo politické rozhodnutí, do kterého obyčejní lidé neměli šanci promluvit. Vojáci dostali rozkaz, a ten museli vyplnit," soudí historička Sněžana.
Mnoho dalších je ale jiného názoru. "Pro mě je to dodnes bolavý moment. Jsem moc rád, že tu knížka vychází a že vychází v ruštině. Konečně budu moct svému synovi názorně vysvětlit, co se tehdy u vás dělo. To, že publikaci nakonec vydalo české nakladatelství a že ruská neměla zájem, je příznačné. Mnoho věcí zůstalo u nás i u vás při starém, mentalita se nezměnila. Často zůstali lidé, kteří jsou ochotni se ohnout tváří v tvář jakékoli situaci, " míní fotograf Ruben.
Spíše přívětivou reakci ruského publika očekává také překladatelka textů doplňujících fotografie Anna Děňšikovová. "Lidé se dívají a říkají, že fotky jsou úžasné a že se stydí za to, co bylo. Opravdu myslím, že je velice důležité, že kniha vyšla," říká Děnšikovová.
Pro nakladatele Viktora Stoilova je podle jeho slov důležitá každá reakce. Cílem knihy podle něj není rozdmýchávat staré bolesti, ale prolomit informační vakuum o periodě, která je dodnes pro vztah Čechů a Rusů klíčová, ale které se v Rusku věnuje jen mizivá pozornost.
