Malé ostrovní státy žádají v Kodani zbytek světa o záchranu
Více než stovka států na kodaňském klimatickém summitu požaduje ještě silnější závazky než doposud. Původní cíl, maximální vzestup teploty o 2 stupně Celsia v důsledku lidské činnosti, chtějí ostrovní státy zpřísnit na 1,5 stupně. To ale bude znamenat, že průmyslové země budou muset omezit vypouštění oxidu uhličitého daleko víc, než si předsevzaly.
"Žijeme přímo na frontě, klimatické změny dopadají v první řadě na nás," volala v Kodani o pomoc šéfka aliance malých ostrovních států Dessima Williamsová a pokračovala:
"Řada našich ostrovů už zažívá katastrofální následky. Noří se do moře. Na některých mizí pitná voda, jiné přicházejí o korály, nebo o bohatství ryb."
Seskupení 43 státečků našlo podporu dalších zemí, hlavně těch nejchudších z Afriky. Společně v Kodani žádají jasnou závaznou dohodu, včetně pomoci od bohatého severu, zodpovědného za drtivou většinu vypuštěných skleníkových plynů, které podle převládajícího vědeckého názoru ničivé změny podnebí způsobují.
Přispěje i Česká republika
Jak přispívat do klimatických fondů řeší souběžně i státy Evropské sedmadvacítky na unijním summitu v Bruselu.
Na pomoci chudým zemím v boji se změnami klimatu se bude podílet i Česko. Před začátkem schůzky lídrů Evropské unie v Bruselu to řekl premiér Jan Fischer.
Sedmadvacítka se má dnes a zítra dohodnout na tom, kolik peněz dá rozvojovým zemím na první tři roky zápasu proti globálnímu oteplování. Mluví se až o sedmi miliardách eur, což je zhruba 180 miliard korun. O konkrétní výši českého příspěvku ale Fischer mluvit nechtěl:
"Částku sdělovat nebudu. Shoda je na tom, že počkáme, jak se budou věci vyvíjet v Kodani. Samozřejmě ale Česká republika s nějakou částkou počítá."
Diplomaté již včera Českému rozhlasu řekli, že Praha nejspíš chudému světu pošle část z toho, co už vyhradila jako příspěvek na rozvojovou pomoc. Žádné peníze navíc zřejmě Česko nedá.¨
