Oceán na Enceladu

Debaty astronomů se už více než pět let točí kolem existence oceánu tekuté vody pod povrchem tohoto měsíce. V roce 2005 oblétly svět snímky ledových gejzírů. Tehdy přišel vědecký tým Carolyn Porco s teorií, podle které má tento ledový vulkanismus na svědomí voda - oceán jen 7 metrů pod povrchem měsíce. Otázkou zůstává, zda je skutečně v tekuté podobě, nebo zda ledové výtrysky nesouvisejí se sublimací podpovrchových vrstev ledu. Vědci zatím neznají ani odpověď na to, jaké je složení těchto gejzírů a jaký je jejich původ.
Rébus se stále snaží rozluštit za pomoci zmíněné sondy Cassini, která prolétá okolo ledového měsíce několikrát ročně a získává další cenná data. Kolem Encelada prolétla, už podesáté, naposledy letos 21. listopadu. Při předchozím průletu, který se odehrál o několik týdnů dříve ve vzdálenosti 103 km od povrchu, strávila sonda zhruba jednu minutu právě uvnitř výtrysku ledových krystalků. V činnosti měla na své palubě mj. také přístroj mapující složení a teplotu jak povrchu, tak i zmíněných ledových gejzírů. Vědce zajímá, jak velké jsou ledové krystalky a jakou mají strukturu, rozložení oxidu uhličitého a jiných organických látek na povrchu měsíce.
Při předcházejících průletech byly mj. pořízeny detailní snímky trhlin v ledové pokrývce měsíce, které jsou zdrojem pozorovaných gejzírů. Trhlina se nachází v oblasti známé jako "tygří škrábance" - v geologicky aktivní oblasti poblíž jižního pólu, kde je povrch měsíce výrazně "teplejší" než okolní terén.
Není divu, že vzhledem k předpokládané existenci podpovrchového oceánu vody přicházejí někteří astrobiologové s domněnkami o možné existenci života. Tajemství zvané Enceladus pokračuje a uvidíme, jak k jeho odtajnění přispějí další průlety sondy Cassini. Ta se k Saturnově měsíci vrátí zase v dubnu a květnu roku 2010.

Pravidelná rubrika Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie se vysílá v rámci každého třetího Planetária v měsíci.