Porušuje ministerstvo dopravy kvůli dálnici D47 zákon?
Výnosy z dluhopisů na výstavbu severomoravské dálnice D47 nejdou tam, kam mají. To jsou kritická slova, která se teď sypou na ministerstvo dopravy. Jedno ze sdružení obcí a firem na Ostravsku tvrdí, že miliardové přesuny škodí nejen tomuto regionu, ale především porušují platnou legislativu. Podle náměstka opavského primátora Pavla Mališe hrozí soudní žaloby, protože od roku 2003 platí zákon, podle kterého se tyto dluhopisy týkají pouze dálnice D47. Skutečnost prý ovšem tomu neodpovídá.
Boj o peníze na stavbu silnic se zdaleka neodehrává jen v parlamentu, jak jsme to viděli na konci minulého týdne. Mnohem tvrdší je přímo v regionech, které prosazují vlastní zájmy. Ostravská dálnice D47 měla být postavena za peníze ze státních dluhopisů a dokonce kvůli tomu vznikl speciální zákon. Výnosy však zdaleka nemíří tam, kde bychom je očekávali.
Dálnice D47, která je z velké části přejmenovaná na D1, už do historie vstoupila, a to nejen svou technickou náročností. Několikrát se klepalo na základní kámen, měnili se investoři nebo vypovídaly smlouvy. Rozpaky ze zvláštního vývoje finanční strategie však na Ostravsku přetrvávají dodnes, navíc se stupňují.
"Když je to zvláštní, tak je to velmi diplomaticky řečeno," uvedl Pavel Mališ, náměstek opavského primátora a předsedy sdružení, které bojuje za vybudování druhé, neméně strategické silnice 1/11 ze západu na východ celého Ostravska.
S dálnicí přímo souvisí, třeba kvůli přivaděčům. Takže jsme u zmiňovaných dluhopisů. "Dluhopisy, které jsou jako zákon určené pro výstavbu D47, nemají být v příštích letech použity pouze pro dálnici D47, ale pro mnoho drobných staveb v rámci celé republiky," řekl Mališ.
To je kámen úrazu. Doslova vydupaný a protlačený zákon z roku 2003 je až nezvykle jednoduchý - na dálnici D47 dluhopisy za zhruba 47 miliard. Zpravodajem byl tehdejší senátor František Kopecký: "Dozvěděli jsme se, že tam ještě zbývá nějakých 11,65 miliardy, které tyto emise přinesly. Částka byla rozdělena jak do železničních koridorů, tak na pražský okruh. Na D47 z toho zbyly 2,5 miliardy korun."
Osud výnosů z dluhopisů je na Ostravsku velmi citlivým tématem. Když si poslechneme šéfa Ředitelství silnic a dálnic Alfréda Brunclíka, jak vysvětluje, proč se na jednom z nových úseků dálnice jezdí jen po jedné straně, dozvíme se, kolik peněz vlastně chybělo.
"Na výstavbu D47 nám chyběly zhruba čtyři miliardy korun. Udělali jsme program, abychom celý úsek zprovoznili tímto způsobem," vysvětlil Brunclík.
Máme zákon, který zajišťuje financování stavby dálnice. Máme peníze, které tento zákon zajistil. Proč tedy nejdou jen do stavby dálnice? Odpověděl přímo ministr dopravy Gustáv Slamečka a hned bylo jasné, že jde opravdu o citlivou věc.
"Aby bylo jasné, žádné porušení zákona tam není. Vláda svým usnesením rozhodla, že finanční prostředky jsou použity v souladu s jejich určením. Takže kritiky úplně nechápu. Zákon je sice přijatý, ale ležel by a finanční prostředky by nebyly použity na to, co dnes financujeme," řekl ministr.
Ministr dopravy vlastně říká, že to byl právě on, kdo zákon po letech oprášil a využil s posvěcením vlády, protože na nejnovější dva úseky dálnice byly dluhopisy skutečně použity. Pavel Mališ z opavského magistrátu však přidává konkrétní příklad. Nedostatek peněz na dálnici navzdory dluhopisům brzdí třeba propojení západu a východu regionu na silnici 1/11. Jde o přivaděč zvaný Prodloužená Rudná v Ostravě.
"Tento dálniční přivaděč, bez kterého silnice 1/11 nemůže existovat, nemá ani korunu. Je to věc, které nerozumíme," vysvětlil náměstek.
Co je tedy více správné? Hledat peníze ve všech skulinách státní ekonomiky a lepit silniční rozpočty napříč republikou, anebo varovat před soudními žalobami, pokud zákon o dluhopisech D47 neplní svou funkci tak, jak vznikl před šesti lety? Problém zvedající ze židlí obě strany zatím nevyřešily ani poslanecké interpelace.
Silnice 1/11 trpí macešským přístupem státních úřadů
Sdružení obcí a firem z Ostravska kritizuje ministerstvo dopravy za to, že se výnos z dluhopisů na dálnici D47 rozděluje i mezi další investice v zemi. Přitom dálnice do Ostravy ještě není dokončená, což platí také o důležitých přivaděčích. Zmiňované sdružení se týká konkrétně silnice 1/11 - strategické spojnice západu a východu Moravskoslezského kraje, kde investiční plány až na výjimky úplně utichly. Problém je v tom, že tato silnice se také bez kompletní dálnice neobejde.
Typickým příkladem jsou kopce v okolí obce Hrabyně na Opavsku, kde je v současné době reálně rozestavěné místo. Plánovaná investice se tady doslova zřítila, a to několikanásobně na pouhých 150 miliónů. Později se tuto částku podařilo navýšit na 300 miliónů korun.
K miliardám to má ovšem na hony daleko, říká Pavel Mališ, předseda sdružení pro výstavbu této silnice: "Staveniště je ve svazích, kde je sejmutá ornice, a je mezi lesním porostem. Nedokáži si představit bezohlednost k financím. Investovat 150 miliónů se téměř rovná zakonzervování stavu."
"Můžeme být rádi, že stavba nebyla zakonzervována a že žije svým tempem, i když v tuto chvíli hlemýždím, dál," řekl vládní zmocněnec pro stavbu 1/11 František Kopecký.
Na opačné straně od Ostravy vládne úplné investiční ticho. Co to udělá s vykoupenými vyvlastněnými pozemky nebo třeba se stavebními povoleními, je otázka. "Pak to skutečně znamená zbytečné náklady a úsilí lidí, kteří to už jednou vykonali," doplnil Kopecký.
1/11 není jen obyčejná silnice první třídy. Pro Ostravsko má zásadní význam. Spojuje Bruntálsko a slovenskou státní hranici. Přímo souvisí s nedokončenými přivaděči na dálnici D47. Nelze se proto divit, že za jeden provaz táhne spousta radnic. Michal Pobucký, náměstek primátorky ve Frýdku-Místku potvrdil, že je připraven speciální dluhopisový zákon. V tomto městě jde o obchvat, bez něhož doprava i kvůli nošovické továrně Hyundai kolabuje prakticky pořád.
"Máme připravený návrh zákona o vydání státních dluhopisů na výstavbu obchvatu Frýdku-Místku a zároveň silnice 1/11. Zákon už je nepsaný," upřesnil Pobucký. Je to pozoruhodná souvislost s využíváním dluhopisů k dálnici D47.
Ale zpátky k silnici 1/11. Tato cesta také zažila různá klepání na základní kameny a vyškrtávání z operačních programů. Když se teď vykácely hektary lesa, hrozí, že se bude jeden jediný úsek stavět třeba 20 let. Možná však dojde k nějakému dalšímu rozpočtovému kolotoči.
Boj o silnice spojuje politické protivníky
Jak moc jsou starostové na Ostravsku nespokojení se současným stavem financování dálnice D47? Reportér Martin Knitl tvrdí, že poměrně dost. Členové Sdružení obcí a firem Moravskoslezského kraje zaslali poslancům dopis, v němž píší o riziku ústavních stížností a soudních tahanicích.
"Už to vypovídá o nemalé naštvanosti. Nejsou peníze na silnici číslo 1/11, na které stojí a padá celý severovýchod republiky. Když se pak zjistí, že výnosy z dluhopisů vybojované pro ostravskou dálnici putují i jinam, kolečko nespokojenosti se uzavírá. Zvlášť, když se starostové dozvídají, že některé investice byly přes původní dohody staženy z evropských dotací," řekl Martin Knitl.
Jiskření mezi Ostravskem a státnímu úředníky ovšem zřejmě ústavní stížností neskončí. Nicméně místní úřady budou bedlivě sledovat, co se s penězi ve Státním fondu dopravní infrastruktury děje. "Třeba se nestane, že se jeden úsek přes velké hrabyňské kopce na Opavsku bude stavět přes 20 let. Třeba se nebudou muset znovu vyvlastňovat pozemky a nevyprší stavební povolení. Otázkou však zůstává, kdy budou peníze na silnice v reálném rozpočtu," doplnil reportér.
Vzpomněl, že jednu ze svých prvních reportáží v Českém rozhlase v roce 1998 natáčel o čekání na novou silnici, která by vedla napříč Ostravskem ze západu na východ. "Teď jsem točil to samé," řekl.
Dálnice D47, která má vést až do Polska, v současné době končí v Bohumíně. Její dokončení se však posunulo o několik let. "Pokud se neposílí rozpočet na tuto stavbu, postaví se podle ministerstva dopravy poslední kilometry až v roce 2012," upřesnil Martin Knitl. Ještě před několika lety přitom česká strana vzkazovala do Polska, že se Poláci nestihnou na dálnici napojit a dálnice skončí v poli.
"Teď to vypadá tak, že Poláci nás předběhnou a my budeme podle hejtmana Moravskoslezského kraje Jaroslava Palase stát na hanbě," dodal Martin Knitl, podle něhož boj o silnice v kraji spojuje politické protivníky.
