Fauna pouští centrálního Mexika

16. prosinec 2009

Pokračuje naše povídání o přírodních krásách Mexika. Periskop opět navštívil zoolog RNDr. Karel Pecl, Ing. Petr Lumpe a ornitolog a kameraman přírodovědecké expedice ing. Michael Strnad. Už jsme si povídali o mexických kaktusech, o mexických upírech a tentokrát se porozhlédneme po mexické krajině.

Mexiko samozřejmě není možné objet za tři týdny. Pronajali jsme si auto, abychom se mohli dostat i na ta odlehlá místa, nepřístupná hromadnou dopravou. Najeli jsme 5 500 km a vlastně jsme jenom objížděli náhorní planinu centrálního Mexika s občasnými výlety do horských sedel. Pohybovali jsme se ve výškách do 3400 m n.m. Ale už pobyt ve 2000 metrech byl problematický - nocování v přírodě znamenalo, že ve dne bylo 35oC, a když jsme vstávali, byla jinovatka na stromech.

V jaké roční době jste tam byli?
V březnu, v dubnu, tam je stejně jako u nás jaro. Chtěli jsme vidět jak kvetou kaktusy.

Ale chtěli jste zdokumentovat i zvířata z míst, která jste navštívili. Žijí tam nějací exotičtí tvorové, například leguáni?
Leguáni tam jsou, zemní leguáni, my jsme se setkali hlavně s leguánem ostnitým (Sceloporus magister), ten tam byl nejčastější. Pokud jde o obojživelníky, v Biosférické rezervaci monarchů stěhovavých (Danaus plexippus) jsme sice monarchy neviděli, ale zato jsme v chladném potoce našli axolotla mexického, to je asi nejčastěji chovaný obojživelník na světě. Je zajímavý tím, že dospívá jako larva a tak se i rozmnožuje. Má keříčkovité žábry, žije ve vodě.

Zimující monarchové, Santa Cruz, California

Igor, který tam byl už mnohokrát, vyprávěl, že se jednou dostal do takového roje motýlů monarchů, že musel zastavit. Tentokrát měl štěstí jen Petr, který jednoho uviděl a nafotil.
Oni sídlí v oblasti jihovýchodního cípu Severní Ameriky a stěhují se přes Mexický záliv. Je to vlastně jediný druh motýla, který migruje na obrovské vzdálenosti, přes Mexický záliv se musí dostat na jeden zátah. A zimují právě v některých národních parcích Mexika, ten který jsme navštívily my byl asi nejznámější, ale bohužel jsme se tam dostali s mírným zpožděním, takže všichni motýli už zase byli pryč, odletěli zpátky na sever. Podle mého názoru tu mohlo být tak 10-20 zbývajících motýlů na celém tom území. Pokud bychom přijeli včas, byli by jich tam milióny.

To je škoda, že jste to nemohli vidět, snad tedy příště. Jak vás tam lidé přijali, byli jste v místech, kam se běžný turista moc nedostane.
Musím říct, že docela dobře. Tamní pozemky jsou hodně v soukromém vlastnictví, řada míst je oplocena, i taková, která nás zajímala, kde rostou kaktusy. Takže jsme z 90% pronikali na cizí pozemky, lezli jsme přes ploty nebo přelézali brány. Stalo se nám, že jsme byli na kopci, přelezli jsme bránu a najednou tam přijel s takovým polonáklaďáčkem farmář a koukal, že mu 8 chlapů leze po kopci. Tak jsme mu ukazovali, co tam děláme a že nám jde jen o kaktusy - jen mávl rukou, bránu zavřel (takže jsme ji museli pak zase přelézt) a odjel.

Problém byl s nocováním - buď nenajdete místo na nocování, tak musíte do nějakého penzionu nebo hotýlku, anebo musíte zase na nějaký soukromý pozemek. Tak jsme se jednou dostali na cestu, která byla obklopena zelení, a najednou tam byla brána a za tou bránou zelený pažit, co je v Mexiku něco nevídaného. Kolega ze Slovenska Tono byl takový razantní a chtěl přestřihat ostnaté dráty plotu a vlézt tam. Nakonec jsme dráty večer podlezly, rozbalily jsme si stany a chtěli jsme ráno zase nenápadně zmizet. Jenže v půl šesté přijel majitel a samozřejmě zůstal v údivu, co tam na jeho ranči děláme. Ale nakonec jsme se s ním domluvili, tentokrát jsme ani nemuseli přelézat přes ostnatý dát, bránu nám otevřel. Takže lidé k nám byli vstřícní.

Samec monarcha stěhovavého

A jsou tam jedovatí hadi, štíři?
Chtěl jsme zase jednou vidět chřestýše - takže když někdo zahlédl hada, hned jsem ho zpovídal, jaké měl zbarvení, jak vypadal. Ale sám jsem žádného neviděl, jediného hada, kterého jsem spatřil, byla užovka loupeživá, nejedovatý had. A to ještě byla sražená na kraji silnice. Vůbec Mexičané se divili, čím vším se zabýváme, ale se zvířaty, třeba s šakalem, jsme se bohužel často setkávali právě jen takto na silnici.

K tématu byl publikován příspěvek:
Za pichlavou krásou mexické přírody
Za tajemstvím upírů

Spustit audio