O husách a orlech
Periskop opět zavítal do jižních Čech, hlavně za husami velkými. Koncem listopadu ještě nebyla taková zima, aby opustily domov a vydaly se za lepším povětřím. A taky je tu pořád ještě co škubat zobákem na polích a na lukách. Minule nám ornitolog Jaroslav Závora ukázal hejno severských hus, které k nám přiletěly na letní byt. A na témže rybníce, Zbudovském, byla tehdy vidět i jedna naše husa s červeným nákrčníkem, který pomáhá při identifikaci hus. Dnes jsme se dozvěděli víc.
Při odchytu všechny husy vyfotografuji, udělám jim portréty. Máme na to takový přípravek, do kterého jim vložíme zobák a pak jej vyfotíme - zajímavé je, že každá husa má zobák zcela jedinečný.
Zdálo se mi, že husa s červeným límcem, které říkáte Magdaléna, je mezi těmi severskými husami na rybníce samotinká.
Ne, ne, husy jsou vždycky nejméně čtyři. Když vidíte osamělou husu, je to podezřelé, protože husy jsou velmi společenští ptáci a využívají to společenství k snazšímu vyhledávání potravy, k letu.
A neperou se s těmi severskými husami?
Ne, ale obvykle se drží stranou. Na Nových mlýnech je třeba 4000 polních hus a pětistovka našich, ty jsou ve zvláštním útvaru vedle.
A když jsem se dívala dalekohledem, jediná Magdalena nás pozorovala, těm severským husám jsme byli lhostejní.
Ony severské husy využívají přítomnosti těch našich, ty totiž znají dobře terén a jsou bdělé.
V takové sedmičlenné skupince tři hlídají a čtyři spí. Je to zřejmě proto, že v tundře je terén daleko přehlednější a severské husy vidí predátora z dálky, takže na hejno stačí málo pozorovatelů. Tady v členité české krajině, když není v hejnu žádná naše husa velká, tak severské husy hlídají, jak by měly, ale v momentě, kdy jsou mezi nimi naše husy, tak hlídají ony a severské husy spí. Je to samozřejmě dáno také tím, že mají za sebou dlouhou cestu, až 3000 km. Husy běločelé a polní létají až od Severního ledového oceánu.
Kdo je přirozeným nepřítelem hus v přírodě?
Mám třeba fotografie, na nichž jsou husy u břehu a k nim přes bahno lezou dvě lišky. Jsou od nich vzdáleny tak na 8-9 metrů a husy jsou si naprosto jisté, že lišky nemohou dál pokračovat, protože bahno je příliš hluboké. Dopadlo to tak, že se lišky musely vrátit zpět a byly vysloveně naštvané, jak se zmazaly a že se bahna nemohou z kožichu zbavit. Jinak na naše husy čekají další predátoři, to jsou orli mořští, kteří husy neustále obhlížejí. Tam kde jsou velká husí hejna, čeká i hodně orlů na svou příležitost. Na jihomoravských nádržích najdete i přes 40 orlů mezi 15 000 husami, neustále v hejnech hledají nemocné nebo jinak oslabené jedince.
Oni by si na zdravé husy netroufli?
Orel by si na ni určitě troufnul, ale dalo by mu to zbytečně moc práce.
Já bych řekla, že když husy spatří orla, schovají se do bezpečí křoví tamhle na ostrůvku...
To ne, bezpečnější je dostat se do vzduchu. Když orel přiletí, severské husy se zvednou - okamžitě startují proti němu a vytvoří tu svoji typickou formaci. Naše husy oproti tomu zůstávají v klidu. Orel nad nimi přeletí, to se zvednou ty severské husy, a když vidí, že nemá cenu je sledovat, otočí se a přelétne nad našimi husami - a teprve potom naše husy reagují. Nikdy hned v první chvíli nezmatkují. Orel je sice skvělý letec, dokáže létat nízko nad terénem a dokáže se v terénu také schovat, ale husy rozhodně špatní letci nejsou, umějí ve vzduchu výborně manévrovat. Když dosedají na rybník, překlápějí se z křídla na křídlo a padají skoro kolmo na tu vodu, to mnoho ptáků neumí.
Orel v letu neloví, loví jen ptáky, na které dosáhne. Nebude s husami závodit, když vidí, v jaké jsou kondici. Mohl jsem pozorovat, jak orel lovil kachnu divokou. Byla zřejmě raněná a topila se, a on nad ní přelétával. Počkal si, aby se co nejvíce unavila, a teprve při šestém potopení si na ní troufnul. Nebo mladý orel na Řežabinci lovil lysku a ta si z něho dělala vysloveně legraci. Do poslední chvíle se dívala, jak na ní útočí a pak se vždycky včas potopila a vynořila se na jiném místě. Orli jsou dobří letci, ale v manévrování jsou neohrabaní. Po desátém útoku to orel vzdal, protože viděl, že nemá šanci. Mořský orel je převážně mrchožravý, hlavní jeho potravou jsou ryby, ale pokud se mu něco jeví jako možný úlovek, tak příležitosti využije.
