Fíkovníky opyluje rekordman
160 kilometrů za dva dny urazí drobná, asi půldruhého milimetru dlouhá vosička při opylování fíkovníků v poušti Namib. Mezi hmyzími opylovači to představuje rekordní výkon.
Sušené fíky patří téměř neodmyslitelně na vánoční stůl. Některé druhy fíkovníků vytvářejí plody bez opylení. Pěstují se například na Balkáně, kde nežijí vhodní hmyzí opylovači. Jiné fíkovníky jsou závislé na opylení žlabatkou stehnatkou. Africký fíkovník egyptský (Ficus sycomorus) označovaný také jako "oslí fík" využívá služeb žlabatky Ceratosolen arabicus. Dospělá žlabatka měří jen 1,5 milimetru a má jepičí život. Umírá po 48 hodinách. Víc času jí na přenesení pylu z jednoho stromu na druhý nezbývá.
V poušti Namib v 250 kilometrů dlouhém údolí řeky Ugab objevili vědci 79 fíkovníků. Široko daleko kolem se rozprostírá jen poušť, kde žádné další stromy nerostou. Ugabské fíkovníky se proto z valné části opylují samy mezi sebou. Vědci provedli genetické analýzy jednotlivých stromů a jejich plodů, a tak dokázali určit, který fíkovník poskytl pyl a na jakou vzdálenost jej žlabatky přenesly. Nejkratší pouť podnikly žlabatky, které cestovaly pouhých 14 kilometrů. Rekordní přenos se uskutečnil na vzdálenost 164 kilometrů. Ještě nikdy se vědcům nepodařilo přistihnout hmyz při transportu pylu na takovou dálku. Žlabatka Ceratosolen arabicus nezvládne tuto cestu vlastními silami. Vystoupá co nejvýše a pak se nechá unášet výškovými větry. Jakmile zachytí vůni fíkovníku, zahájí řízený sestup.
Některé ugabské fíkovníky byly opyleny pylem, jehož původ se nepodařilo určit. Zjevně nepocházel od fíkovníků z údolí řeky. Vědci jsou přesvědčeni, že jej mohly přinést žlabatky, jež zdolaly rozlehlé pustiny pouště Namib. To by znamenalo, že rekord mezi hmyzími opylovači má ještě větší hodnotu. Jakou, to zatím netušíme.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
