Dvory a rezidence středověku II.
Byl český středověký dvůr srovnatelný se zahraničním? V čem zaostával a v čem byl lepší? Jak moc se navzájem dvory kopírovaly? O tom všem je další pokračování seriálu s PhDr. Danou Dvořáčkovou a PhDr. Janem Zelenkou z Historického ústavu AV ČR.
Je možné dvory srovnávat?
Porovnat lesk českého dvora se zahraničím není právě nejsnazší úkol. Některé z důvodů uvádí PhDr. Dana Dvořáčková.
Kosmova kronika jako důkaz lesku českého dvora
Vrátíme-li s otázkou porovnání českého a zahraničního dvora do první čtvrtiny 12. století, pak můžeme zalistovat také Kosmovou kronikou:"Také téhož roku pozval kníže Břetislav svého sestřence Boleslava o vánocích k hodům, vystrojeným na hradě Žatci, a tam na samý Boží hod se svolením všech kmetů byl učiněn Boleslav mečonošem svého strýce."
Velikost středověkého panovnického dvora
Bez zajímavosti není ani zastavení nad samotnou velikostí středověkého dvora. Kvůli nedostatku záznamů úplně přesnou odpověď neznáme, ale jistou představu nám přesto PhDr. Dana Dvořáčková nabídnout může.
Přejímání zvyků versus kopírování
Při srovnávání českého dvora se zahraničím je důležitá také doba, ve které budeme dvory sledovat.
Historia Welforum, pramen z doby okolo roku 1170 říká:
"Svůj dům uspořádali královským způsobem tak, že všechny úřady, to znamená služby stolníka, číšníka, maršálka, komorníka, korouhevníka jsou obstarávány hrabaty nebo osobami jim mocí rovnými."
Přitom nešlo o kopírování v pravém slova smyslu.
Jak v rozhovoru zmínil PhDr. Jan Zelenka, přizpůsobování zvyklostí se stalo módním trendem, který sestupoval z těch nejvyšších pater od královského dvora ke šlechtickému a dál. Přizpůsobování zvyklostem tak je vidět například i v zakládací listině německého kláštera Stetenberg na přelomu 12. a 13. století: "...podle zvyku knížat okázale ozdobil náš klášter stolníka, číšníka, maršálka..."
Přejímání rozličných zvyklostí ze zahraničí a jejich zapracování do domácího prostředí fungovalo také v dalších stoletích. Ovšem ne vždy bylo přijato s příznivými ohlasy.PhDr. Dana Dvořáčková připomíná například zápisy Petra Žitavského.
Příště
Kdo nám zanechal zprávy o dění na středověkých dvorech? Z jakého prostředí tito lidé pocházeli? Do jaké míry můžeme jejich sdělením věřit? V historickém magazínu Zrcadlo s premiérou 29. ledna s PhDr. Danou Dvořáčkovou a PhDr. Janem Zelenkou z Historického ústavu AV ČR zodpovíme také otázky využití přímé řeči v textech a zaměříme se také na oblasti, které byly z tehdejšího pohledu důležité.
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
