Rok 2009 v Izraeli a na palestinských územích
Blízký východ vstoupil do roku 2009 vojenskou operací Izraele v pásmu Gazy s cílem zastavit dlouhodobé ostřelování izraelského jihu raketami Hamasu. Byla úspěšná a útoky výrazně omezila, ale pro Izrael měla a dosud má dalekosáhlé důsledky na mezinárodní diplomatické scéně.
Přestože Hamas figuruje na seznamu teroristických organizací Spojených států i Evropské unie, svět nejen přijal jeho verzi průběhu a počtu obětí operace, ale OSN dokonce nařídila vyšetřování, které skončilo obviněním Izraele z válečných zločinů a zpochybněním jeho práva na sebeobranu v takzvané Goldstoneově zprávě.
V březnu se v Izraeli konaly volby, které vyhrál pravicový Likud a premiérem se stal Binjamin Netanjahu, tradičně označovaný za nekompromisního jestřába. Tuto nálepku z něj nesňaly ani bezprecedentní kroky, které v průběhu roku podnikl, aby obnovil mírová jednání s Palestinci.
To se však nepodařilo. Mírový proces zásadně zkomplikoval nový americký prezident Barack Obama, který ve snaze o větší objektivitu vyzval Izrael k úplnému zmrazení výstavby židovských osad na palestinských územích. Teprve potom zjistil, že předchozí americká vláda Izraeli v otázce osad zaručila určitou benevolenci a že Izrael na úplné zmrazení nepřistoupí.
Palestinská samospráva se však nového požadavku chytila a dodnes obnovu jednání podmiňuje zastavením veškeré výstavby na Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě a nově také izraelským závazkem stažení k hranicím z roku 1967. To vše Izrael odmítá.
Přesto Netanjahu pod americkým tlakem překonal sám sebe, veřejně podpořil vytvoření palestinského státu a na deset měsíců zmrazil novou výstavbu osad, i když pouze na Západním břehu. To však Palestincům nestačí; doufají, že Obama a Evropská unie nakonec Netanjahua přimějí ke splnění všech požadavků bez jejich vlastního přispění.
Navzdory zablokovanému mírovému procesu zažívá Západní břeh nebývalý rozkvět. Spolupráce izraelských a palestinských složek je na bezprecedentní úrovni a samospráva je tak výkonná v boji proti znepřátelenému Hamasu, že Izrael mohl odstranit dvě třetiny bezpečnostních zátarasů a výrazně zlepšit kvalitu života obyvatel. Tamější bezpečnostní i hospodářská situace je nejlepší od roku 1948. Předseda samosprávy Mahmúd Abbás však vloni zažil hodně neúspěchů a jeho pozice je nadále vratká.
Před rokem mu vypršel čtyřletý mandát, ale Abbás si jej prodloužil o další rok. V listopadu oznámil, že už nehodlá kandidovat v příštích volbách, které vyhlásil na leden, ale později je kvůli absenci dohody o usmíření s Hamasem odložil na neurčito. Organizace pro osvobození Palestiny, nejvyšší palestinský orgán, mu nakonec až do voleb prodloužila mandát, ale není známo, kdy se budou konat - jejich datum závisí na usmíření s Hamasem, ale to se zatím nerýsuje.
Také v Izraeli byla bezpečnostní situace po většinu roku velmi dobrá - zatímco v roce 2008 odpálili teroristé z pásma Gazy na Izrael přes 2.000 raket, od lednové operace jich bylo jen okolo 200 a za celý rok zahynul rukou Palestinců pouze jediný Izraelec. Terorismus však nezmizel - jen na Západním břehu bylo zmařeno přes 600 útoků. Po tamější prosincové vraždě rabína a následné likvidaci pachatelů izraelskými vojáky výrazně vzrostlo napětí a Izrael vstoupil do roku 2010 v očekávání nových násilností jak ze strany Palestinců, tak osadníků, ale i nového konfliktu s Hamasem, který propašoval nové vyspělé zbraně do pásma Gazy.
Ani vloni se nepodařilo osvobodit Gilada Šalita, kterého už tři a půl roku vězní Hamas. Role prostředníka se však nově ujali Němci a jednání o výměně vězňů se mírně posunulo kupředu. Izrael jejich zásluhou získal video, které je vůbec prvním přesvědčivým důkazem, že je Šalit naživu.
Obecně však na Blízkém východě panuje větší skepse než před rokem. Palestinci nevěří, že někdy budou mít vlastní stát, přestože více než 60% jich podporuje Abbásovo rozhodnutí neobnovit mírová jednání a skoro polovina by dala přednost ozbrojeným útokům před vyjednáváním. Mezi Izraelci zase převládá názor, že ústupky nikam nevedou a Palestinci ani svět nikdy neocení žádný jejich vstřícný krok. Mírový proces je v současnosti nejvíc zablokován za posledních pět let a neexistuje žádná realistická perspektiva vzniku palestinského státu.
Barack Obama obě strany zklamal - Palestince proto, že nedonutil Izrael k zásadním ústupkům, zatímco Izraelci ho považují za příliš propalestinského. Nejvíc však selhal v otázce Íránu, který nepřiměl k zastavení jeho jaderného programu. Teherán vloni dosáhl schopnosti vyrobit atomovou zbraň, a rok 2010 tak bude poslední možností, jak mu zabránit v její faktické výrobě.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
