Vědcům se poprvé podařilo analyzovat genetický materiál našich předků bez nejistoty, jestli výsledky nezkreslila moderní DNA.

0:00 5. ledna 2010 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Molekuly DNA, které dokážou přetrvat desítky tisíc let, přinášejí unikátní pohled do historie organismů. V případě našeho vlastního druhu ale vědci naráželi na zásadní překážku, protože až dosud nebylo možné odlišit DNA moderních lidí od jejich předků. To znamenalo, že si nikdy nemohli být jistí, jestli vzorek dávné dědičné informace nebyl kontaminován moderní DNA, která by zkreslila výsledky analýzy. Překážku se nyní povedlo překonat týmu vědců, který vedl Svante Paabo z Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii.

Při analýze staré DNA se její fragmenty obvykle namnoží pomocí molekulárních sond, které rozpoznávají určité sekvence DNA. Problém je, že nedokážou odlišit mezi cílovou sekvencí historické a moderní lidské DNA. Nová technika, kterou vědci označují jako "sekvenování druhé generace", tento problém obchází tím, že dokáže fragmenty DNA "přečíst" přímo - tedy bez jejich předchozího namnožení. Jestli fragment odpovídá stáří vzorku, mohou vědci určit podle jeho délky. Molekuly DNA se postupem času lámou a staré fragmenty tedy bývají daleko kratší než ty, které se do vzorku dostaly v současné době. Dalším indikátorem je také chemické poškození, které je charakteristické pro staré molekuly DNA. Novou metodu vědci úspěšně demonstrovali na mitochondriální DNA lidí, kteří byli pohřbeni na území Ruska před 30 000 let.

Zdroj: Current Biology

Martina Otčenášková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít