Zimní trable labutí
V zimě chodí mnozí z nás přikrmovat labutě. Jedná se ale o špatnou pomoc. Snadný zdroj potravy nutí labutě setrvávat na jednom místě, což pro ně není přirozené, navíc nevhodná strava může velmi snadno zapříčinit jejich smrt. Na otázky Jitka Cibulové odpovídal zoolog Mgr. Ivan Kubát ze Zoologické zahrady Ohrada.
Vůbec není vhodné labutě krmit, protože to jsou divoká zvířata. Měly by si umět najít svoji potravu v přírodě, i jejich počet v přírodě by měl být omezen možností přirozeného krmení. Ale když už lidé labutě krmí, rozhodně by je neměli krmit tak, jak to vídáme, tj. rohlíky, někdy i pěkně slanými. Když jim toho dají větší množství, mohou je i otrávit. V ideálním případě by je bylo možné nakrmit granulátem pro vrubozobé ptactvo, který se dá snadno koupit.
Ale to mnoho lidí nikdo dělat nebude, každý raději sáhne po tom rohlíku. Myslíte, že už si na takovou potravu labutě mohly zvyknout? Přece ve městech nevídáme mnoho uhynulých labutí.
To nevídáme, protože existují služby, které ty uhynulé ptáky likvidují. Je to něco podobného jako výživa u lidí. Pokud člověk bude jíst jen knedlo-vepřo-zelo, bude mu to škodit. Slaný rohlík pro labutě přirozený není, vliv takového krmení je skoro ještě horší a výrazně jim škodí.
Nemají vrozený pud, který by jim v požívání takové potravy bránil?
Vždyť víte, jak rohlíky s chutí žerou, tedy bohužel nemají. Je to jistě dáno i tím, že mají hlad. Získání takové potravy je pro ně snadnější než něco aktivně hledat, tak toho využívají.
V zimě mají lidé také tendenci pomáhat labutím tím, že když vidí labuť dlouho setrvávat na ledu, myslí si, že je přimrzlá, a snaží se jí pomoci. Jak odhadnout, kdy labuť skutečně pomoc potřebuje?
Na to neexistuje jednoznačná odpověď. Samozřejmě a jednoznačně bychom se měli snažit pomoci všem zvířatům, která to potřebují. Někdy ohrožení nevyplývá z činnosti člověka, jedná se o běžné situace, které nastanou v přírodě - a pak bychom asi měli nechat přírodu, aby to vyřešila sama. Pokud s jistotou vidíme, že je labuť opravdu zamrzlá, že nemůže vstát, mělo by se jí pomoci, ale není to jednoduché, často jí spíše ublížíme než pomůžeme. Zkuste zamrzlou labuť vysekat tak, aby se jí nic nestalo! Není to snadné. Záleží také na vyhlídkách počasí - pokud je naděje, že dojde k tání, je lepší, když si labuť pomůže sama.
Dojdeme-li k závěru, že labuť pomoc potřebuje, na koho bychom se měli obrátit?
Při Českém svazu ochránců přírody existuje celostátní systém stanic pro handicapované živočichy - nemocná nebo poraněná zvířata z volné přírody. Tam by bylo dobré se obrátit. Chápu ale, že mnozí lidé neznají kontakt na takovou stanici. Pak je možno kontaktovat místní samosprávu, jejíž pracovníci by měli vědět, kam se obrátit.
Při Zoo Ohrada u Hluboké nad Vltavou existuje stanice pro handicapovaná zvířata. Vyskytly se vám tam případy postižených labutí?
Zrovna nedávno jsme jeli pro labuť, která byla přimrzlá k ledu. Zavolal nás člověk, který během tří dnů chodil okolo a ta labuť setrvávala stále na stejném místě. Byl to mladý pták, samotný, patrně by uhynul. Přijeli jsme pro ni a pomohli jí, teď už to vypadá, že se vzpamatovala. Až jí bude dobře, pustíme jí na volnou vodu mezi další labutě, ona se k těm ostatním připojí.