Sněženky mohou být zdrojem nových léků
Něžně kvetoucí sněženky se zřejmě stanou oblíbenými rostlinami farmaceutických firem. V jejich tkáních vědci našli tři zbrusu nové alkaloidy, které by se mohly uplatnit při léčbě malárie a neurodegenerativních onemocnění, jakým je Alzheimerova choroba.
Jen pár týdnů nás dělí od chvíle, kdy zpod zbytků sněhové pokrývky začnou vykukovat bílé květy nejraněji kvetoucí evropské rostliny sněženky podsněžníku (Galanthus nivalis). Kromě tohoto druhu obsahuje čeleď amarylkovitých dalších asi 16 druhů sněženek, které se vyznačují podzemními hlízami, přisedlými listy a vysokým obsahem alkaloidů. Jsou to dusíkaté sloučeniny, které mají široké spektrum farmakologických účinků. Právě kvůli obsahu alkaloidů jsou sněženky mírně jedovaté - člověk, který je náhodou pozře, za svůj omyl zaplatí bolestmi břicha a průjmem.
Alkaloidy sněženek fungují především jako inhibitory enzymu acetylcholinesterázy, který rozkládá molekuly nervového přenašeče acetylcholinu. Jeden z alkaloidů sněženek, takzvaný galantamin e, už byl patentován a používá se k léčbě mírných případů Alzheimerovy choroby. Pacienti s touto nemocí trpí sníženým množstvím acetylcholinu a galantamin pomáhá udržovat jeho hladinu v mozku. Nová studie ale ukazuje, že ze sněženek se dá získat víc účinných látek.
Výzkumníci z Barcelonské univerzity izolovali alkaloidy z rostlin sněženky podsněžníku a sněženky Elwésovy (Galanthus elwesii), která pochází z oblasti Kavkazu. Podařilo se jim identifikovat 17 různých alkaloidů, z nichž tři byly až dosud zcela neznámé. Dva z nich, které vědci izolovali z rostlin sněženky podsněžníku, patří mezi takzvané hemantaminy, které v buňkách spouštějí programovanou buněčnou smrt neboli apoptózu. Třetí nově objevený alkaloid patří mezi lykoreny, které stejně jako galantamin blokují enzym acetycholinesterázu a navíc mají antimalarické účinky. Něžné sněženky se tedy mohou stát zdrojem zcela nových léků jak proti neurodegenerativním chorobám, tak proti malárii.
Zdroj: Science Daily
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
