Poslední výzkumy ukazují, že neandrtálci byli moderním lidem mnohem podobnější, než se dříve předpokládalo. Mezi vlastnosti, které s námi sdíleli, byla i záliba v ozdobách a schopnost symbolického uvažování.

Tento článek je více než rok starý.

0:00 13. ledna 2010 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Archeologové z Bristolské univerzity zkoumali schránky mořských mlžů, které byly nalezeny na dvou neandrtálských sídlištích v jihovýchodním Španělsku. Stáří lastur, které patří mořským měkkýšům srdcovkám (Acanthocardia), mandlovkám (Glycimeris), ostnovkám (Spondylus) a hřebenatkám (Pecten), vědci určili na 50 000 let. Některé lastury byly obarvené a provrtané a téměř určitě byly nošeny jako šperky. Další lastury obsahují zbytky červených a žlutých pigmentů a podle archeologů sloužily jako obaly na kosmetiku, kterou neandrtálci zdobili svou kůži.

Výsledky chemické analýzy pigmentů ukazují, že neandrtálci získávali červenou barvu mícháním minerálů bohatých na železo, jako je hematit nebo lepidokrokit. Lesk barvě dodala příměs pyritu. Žluté barvivo neandrtálcům poskytoval téměř čistý minerál natrojarosit, který v kosmetice využívali také staří Egypťané. Ornamentální zdobení těla antropologové považují za doklad moderního symbolického uvažování. Lastury mlžů ze Španělska jsou proto prvním přímým důkazem o tom, že neandrtálci takového uvažování byli schopní celých 10 000 let předtím, než do Evropy dorazili naši předkové.

Zdroj: PNAS

Martina Otčenášková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít