Spermie zvýhodňují své "sourozence"
Heslo "já na bráchu, brácha na mě" se uplatňuje u lidí, živočichů a dokonce i rostlin. Podle nejnovější studie své blízké rozpoznávají dokonce i spermie.
Spermie některých druhů hlodavců při svém putování pohlavními cestami samiček tvoří dlouhé zástupy. Spermie se v nich pohybují až o 50 % rychleji, než kdyby plavaly osamoceně. "Vláčky" spermií jsou typické například pro americké křečky dlouhoocasé (Peromyscus maniculatus) a křečíky bělonohé (Peromyscus polionotus), které studovali biologové z Harvardské univerzity.
Spermie jednotlivých křečků obou druhů vědci označili různými fluorescenčními barvami a umístili je do roztoku na Petriho misce, kde pak sledovali jejich pohyb. Zjistili, že tři čtvrtiny spermií tvoří "vláčky" výhradně se spermiemi samečka téhož druhu - což znamená, že spermie dokážou nějakým způsobem identifikovat svůj druh. Ještě zajímavější ale byly výsledky pokusů, při kterých v Petriho misce plavaly spermie různých samečků stejného druhu.
Sperma křečků dlouhoocasých ochotně vytvářelo vláčky sestavené ze spermií různých samečků. A to proto, že tito hlodavci jsou monogamní a jejich spermie tedy nemusí soupeřit se spermiemi jiných samečků. U křečíků bělonohých je situace zcela jiná. Samička se během pár minut stihne spářit s několika samci, jejichž sperma pak musí čelit těžké konkurenci. Šanci na úspěšné otcovství samečkům zřejmě zvyšuje týmové chování jejich spermií. Směs červeně a zeleně zbarvených spermií dvou různých samečků se na Petriho misce rozdělila do červených a zelených vláčků tvořených výhradně spermiemi jednoho ze samečků.
Výsledky těchto experimentů názorně ukazují, že spermie nejsou jen tupé transportéry dědičné informace, ale buňky schopné i značně sofistikovaného chování. Vláčky složené ze spermií jednoho samečka se totiž tvořily dokonce i v případě, že se ve směsi nacházely buňky dvou sourozenců.
Zdroj: Nature News, Harvard University